Nazí
Ústřední postavy knihy, Sylva, Filip, Robin, Niklas a Evita jsou sedmnáctiletí mladí lidé, kteří se nejistě pohybují na prahu dospělosti. Právě stav dospívání je vyjádřen metaforou v titulu knihy.
Iva Procházková, dcera spisovatele a scenáristy Jana Procházky, se literární tvorbě věnuje od konce 70. let 20. století. Po jedenáctiletém exilovém pobytu v Rakousku a Německu se v roce 1994 usadila v České republice, kde nyní působí jako spisovatelka a scenáristka na volné noze. Především svými knihami pro mládež se zapsala do povědomí čtenářů jak doma, tak v zahraničí. Během své kariéry spolupracovala s nakladatelstvími Albatros, Melantrich, Amulet, Arsci, Mladá fronta aj. V roce 2009 vydalo nakladatelství Paseka její prozatím poslední prózu Nazí.
Ústřední postavy knihy, Sylva, Filip, Robin, Niklas a Evita jsou sedmnáctiletí mladí lidé, kteří se nejistě pohybují na prahu dospělosti. Právě stav dospívání je vyjádřen metaforou v titulu knihy. Všichni hrdinové se ocitají v nelehkém období citlivého vnímání podnětů z okolního světa a kladení existenčních otázek. Různými prostředky se tak snaží vypořádat s vlastní „vnitřní nahotou“. Ačkoli jsou jejich utvářející se osobnosti zcela odlišné, jedno mají společné. Každý z nich svým způsobem vystupuje z řady vrstevníků.
Studentka gymnázia Sylva má dva domovy. Neustále tak přejíždí mezi bydlištěm otce v severních Čechách a Berlínem, kde žije její matka. Rozpolcenost rodiny je jedním z možných důvodů Sylviných útěků od přízemních starostí všedního života do liduprázdných koutů přírody, kde nalézá pocit svobody. Sylvin český kamarád Filip bojuje s dospíváním spíše intelektuální cestou neustálého verbálního zdůvodňování a ventilování své životní situace. Slova však plní funkci obranného štítu jeho introvertní ulity. S opačnými potížemi se potýká Robin, Sylvin soused z Berlína. Po nesnázích ve škole i doma v sobě slova dusí a emoce projevuje pomocí vlastních obrazů. Mladý Berlíňan Niklas je hluboce poznamenán ztrátou otce. Matce se vzdaluje a svou samotu řeší citovým upnutím na milovanou dívku Evitu, čímž se stále více zamotává do komplikovaných situací. Evitin život totiž také nepředstavuje procházku růžovým sadem. Již od dětství si v sobě Evita nosí „duševní tmu“, kterou zmnohonásobila matčina smrt i pobyt v klášterním dětském domově. S vidinou prosvětlených bezstarostných okamžiků štěstí se Evita vrhá do zrádného kolotoče drogové závislosti, z něhož jí nedokáže pomoci ani obětavý přítel Niklas.
Autorka do díla včleňuje množství témat a otázek podněcujících čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad vlastním poselstvím knihy. Dominantní motiv románu reprezentuje touha po svobodě. Úsilí o svobodný život, volnost a nezávislost, typické pro generaci dospívající mládeže, je nastíněno nejen v příbězích hlavních postav, ale i prostřednictvím prérijního zvířete kojota, symbolu divokosti a nespoutanosti. „Tím, že ruší harmonii svého okolí, nutí lidi, aby se svým životem něco udělali…“ Kojot se jako zástupný znak nepochopeného dospívajícího člověka stává důležitým hrdinou a závěrečný akt, v němž protagonisté riskují, aby uchránili svobodu zvířete, představuje vyvrcholení celého románu.
Text knihy je uspořádán do kratších úseků střídavě zaměřených na jednotlivé postavy. Spisovatelka zde využívá své scenáristické zkušenosti. Postupné odkrývání dějových linií s patrnými skoky v čase i prostředí nápadně připomíná filmové záběry. Pro snazší orientaci ve zdánlivě složité kompozici díla jsou měněny styly promluv i osoby vypravěče, což zároveň podporuje recipienta v myšlenkově aktivním čtení.
Román Nazí díky svému námětu i zpracování zaujímá mimořádnou pozici v současné literární tvorbě pro děti a mládež. Iva Procházková dokáže barvitě vystihnout běžné životní situace, stejně jako proniknout do reálného nitra svých hrdinů a zprostředkovat tak o nich čtenáři komplexní představu.
Iva Procházková za román Nazí obdržela v dubnu roku 2010 Magnesii Literu v kategorii knih pro děti a mládež. Německé vydání „Die Nackten“ si vysloužilo dvě nominace na knižní cenu „Deutscher Jugendliteraturpreis“.