Zatímco předloňský film Myši patří do nebe zdůrazňuje především vizuální stránku nebeského lunaparku a uzpůsobuje děj tak, aby dobře fungoval na filmovém plátně, posluchačům audioknihy se dostává nezkrácená verze původního textu o netypickém přátelství myšky Šupito a lišáka Bělobřicha, které začíná tím, že je Bělobřich oba připraví o život. 

Po tom, co se myška Šupito následkem divoké honičky zřítí na dno rokle, se objevují dva průvodci, kteří jí vysvětlí, jak se věci mají. Jsou to její dva zemřelí příbuzní – strýček Šmajda a myška s cimrmanovským jménem Žerebrouky (není ostatně jediná, hned potom, co se oba průvodci postarají o Šupito, vede jejich cesta za právě zemřelou prababičkou všech myší Všudevleze). Doprovázejí Šupito přes obrovské jezero rozloučení až k frontě před nebeskou bránou. Na jejím konci sedí koza, která každému čte ze vševědoucí hlávky zelí. A protože Šupito má u svého jména „jen pár malých bobků a žádný velký“, znamená to, že nic opravdu zlého nikomu neprovedla. Její další cesta tak vede do netypické koupelny, kde ji její průvodci opouštějí a odkud putuje dál až k nebeským houpačkám. Znovu se přitom setkává s Bělobřichem, a přestože jeho návrh, aby se stali přáteli, je pro ni zpočátku nemyslitelný, nakonec se ukazuje, že na místě, kde nikdo nemá hlad a nikdo nic nepotřebuje, se spolu může kamarádit skutečně ledaskdo. 

Audioknižní zpracování vrchovatě využívá možnosti, které formát nabízí, ale přitom respektuje vyznění textu. Stejně jako předloze se audioknize daří balancovat jemnou veselou hravost s vážností tématu. Interpretace se ujal Ondřej Brousek, jemuž se podařilo dát každému zvířeti a každé postavě naprosto specifický hlas vycházející z jejich základního ustrojení. Z Brouskova projevu sice netryská tak bezbřehá energie, na jakou jsou posluchači zvyklí třeba z audioknih čtených Davidem Novotným nebo Jiřím Lábusem, ale pro Myši patří do nebe je to jenom dobře. K vyznění celého příběhu by se to totiž ani nehodilo. Brousek i tak dokáže naprosto spolehlivě a vtipně (samozřejmě opět v souladu s předlohou) hlasově odlišit všechna zvířata, která se v audioknize vyskytují. Ať už jde o mečící kozu, uchechtaného strakapouda, chraplajícího krokodýla nebo ropuchu, jejíž hlas připomíná skutečné kvákání žab. Zvířaty to ovšem nekončí. Obzvlášť v okamžiku, kdy se Šupito rozhodne vrátit na svět, se jejími poradci stávají vítr, tráva, potok či vřes. Brousek jejich hlasy ztělesňuje v souladu s předlohou, takže jeho vítr šeptá a potok koktá (to jak musí přeskakovat kameny). S podobnou jemnou hravostí se v audioknize přistupuje i k hudebním předělům a doprovodům, u nichž je znát, že vznikaly audioknize na míru. Například při úvodní honičce už hudební doprovod dokresluje děj, takže evokuje poskakování a kutálení. 

Myši patří do nebe dětem citlivě představují, jak se to má se životem a umíráním (třeba že hladový lišák nutně není jenom čisté zlo), ale především vyprávějí příběh o přátelství, se kterým to není vždycky úplně jednoduché ani černobílé. Šupito je naprosto vyděšená, když se v nebi s Bělobřichem setká. Dá se na útěk, ale lišák ji rychle dohoní a teprve tehdy užaslé myši svěří, že by se s ní chtěl kamarádit. Na její námitku, že jí zcela jistě lže, opáčí: „Copak jsem ti někdy lhal?“ Šupito musí uznat, že ačkoliv se jí vysmíval, pronásledoval ji a kladl pasti, lži se od něj opravdu nedočkala. Ale než se obě zvířata skutečně dohodnou, zda se z nich stanou přátelé, vedou diskusi o tom, jací jsou a jak řeší konflikty – Já se nehádám, ty se hádáš? Já se hádám, jen když se někdo hádá se mnou; já se neurážím, ty se urážíš? Já se neurážím, ale když už, tak pořádně! – je to velmi sympatický moment, protože kdybychom při navazování nejrůznějších vztahů dokázali takto komunikovat, možná bychom to na světě měli jednodušší. 

Ačkoliv se Šupito i Bělobřich snaží být ve svém kamarádství upřímní, strach ze zklamání či z toho, že by jeden druhému mohli ublížit, nakonec vede k nedostatku komunikace a tak trochu smutnému konci. Je to nicméně smutek, který v sobě nese spoustu naděje, takže audioknihu nelze než doporučit. Třeba na cestu na dovolenou.