Brněnské nakladatelství CDK vydalo v těchto dnech publikaci, která podrobně mapuje prvních šest století rané církve. Po knize Chr. Markschiese Mezi dvěma světy jde teprve o druhou knihu věnovanou tomuto tématu, která v Čechách vychází. Navzdory stejnému tématu jsou však oba tituly zcela rozdílné: svazek, jejž uspořádal Ian Hazlett, vznikl jako gartulační sborník k narozeninám předního znalce raného křesťanství Williama H. C. Frenda, jenž zemřel v 89 letech v roce 2005.

Na rozdíl od podobných Festschriftů, jež obvykle přinášejí řadu úzce zaměřených a tematicky více méně roztříštěných studií, se však Hazlett snažil v maximální míře o čtenářskou přístupnost, takže zařazených pětadvacet textů poslouží jako vhodný úvod do studia dějin církve i nezasvěceným, studentům a všem se zájmem o širší duchovní dějiny. Autoři jednotlivých kapitol jsou přitom často špičkoví odborníci na danou tematiku a i vzhledem k tomu, že anglický originál vyšel na počátku 90. let, obsažené informace odpovídají posledním trendům v odborném bádání.

Kniha je uspořádána do osmi oddílů: po prvním "popularizačním" příspěvku o tom, v čem je studium rané církve relevantní pro dnešní dobu, nasleduje oddíl "Kontext a počátky", jenž přináší stati představující nejprve historický úvod a posléze přibližující zrod křesťanství na pozadí judaismu, vypořádávání se s pohanským, kulturně-náboženským pozadím a končící christianizací tehdejší oikumeny. Druhý oddíl, "Vývoj křesťanských norem", obsahuje studie o formování novozákonního kánonu, o typech křesťanského vyznání víry - kréda, o církevních úřadech a jejich fungování, o zformování fenoménu mnišství a postoje církve k asketismu a konečně o církevních koncilech. Třetí oddíl "Působení a spisy církevních otců" se zaměřuje na představení konkrétních raně křesťanských autorů, a to včetně u nás dosud prakticky neznámé tradice orientální (syrští, gruzínští, arménští, arabští církevní otcové). Ve čtvrtém oddíle "Utváření víry, doktríny a spirituality" nalezneme studie o vlivu zejména řecké filosofie na křesťanské myšlení, o gnózi, o tom, jak se formovala zpočátku veklmi prostupná hranice mezi pravověřím a heterodoxií, o křesťanském chápání mystiky a konečně o schismatech, které katalyzovaly krystalizaci církevného učení.  V šestém oddíle nalezneme poučení o tom, jak bylo křesťanství vnímáno pohanskou majoritou, o vztahu církve a státu a rovněž o fenoménu chudoby v rané církvi. Sedmý oddíl ("Po stopách rané církve") přináší studie zaměřené na křesťanské pojetí dějin a jejich zobrazování v křesťanské historiografii, na archeologické nálezy a památky rané církve a konečně o vlivu patristických myšlenech na církve v odobí reformace. Osmý oddíl přináší bibliografie, včetně přehledu českých a slovenských překladů z děl patristických autorů. Připojeny jsou chronologie dějiny rané církve (konfrontována s ostatním děním v antickém světě) a  důkladný jmenný rejstřík umožňující snadné vyhledávání konkrétních osobností v celé knize.