Jak bylo 15. července 2008 oficiálně oznámeno v Tokiu, v pořadí 139. japonskou literární cenu Akutagawa šó (Akutagawovu cenu) za první pololetí 2008 získala Číňanka Jang I (v anglické transkripci Yang Yi, původním jménem Liou Čchiao) za novelu Toki ga nidžimu asa (Ráno, kdy se rozpíjí čas). Vítězné dílo porota vybrala z celkem 1700 přihlášených prací. Poprvé od ustavení ceny v roce 1935 byla tato cena udělena autorce, jejíž rodným jazykem není japonština. V minulosti sice bylo oceněno několik autorů korejské národnosti, avšak všichni od útlého dětství žili v Japonsku a běžně používali japonský jazyk.

Jang I se narodila 18. června 1964 v čínském Charbinu. Do Japonska přicestovala v roce 1987 ve věku 23 let a začala studovat japonštinu nejprve v jazykové škole, později na Univerzitě Očanomizu. Po ukončení univerzitních studií pracovala v čínských novinách a jako učitelka čínštiny. Literární tvorbě v japonštině se začala seriózně věnovat až od roku 2005. Na Akutagawovu cenu byla nominována již vloni za svůj debut Wan-čan (Pejsek), avšak porota se tehdy nakonec shodla, že úroveň její japonštiny ještě není pro udělení ceny dostačující. Paradoxně již o půl roku později tak porota dospěla k opačnému závěru.

Děj oceněné novely Toki ga nidžimu asa se odehrává v Číně a v Japonsku. Hrdinkou je mladá Číňanka Wang, která po ukončení studií začne pracovat v textilním závodě a vdá se. Zapojí se do demokratizačního hnutí, které je však v roce 1989 krvavě potlačeno. Když Čína začne uskutečňovat svoji „otevřenou politiku“, hrdinka odjede do Japonska, kde se vdá za Japonce žijícího v zapadlé venkovské oblasti. Ve svém druhém manželství však nalezne namísto romantického nového života jen ubíjející samotu. Její manžel je nezajímavý, nudný člověk, nemocná tchyně je upoutána na lůžko a švagr celé dny vysedává doma a dívá se na televizi. Wang začne pracovat jako zprostředkovatelka sňatků mezi japonskými farmáři a dívkami z čínského venkova. Potkává tak lidi různých osudů, s odlišnými přístupy k životu. Podaří se jí dát dohromady několik párů, avšak sama zůstává ve svém vlastním manželství nešťastná.

Na příkladě hrdinky autorka popisuje podmínky života Číňanů v Japonsku, obecně pak sny a frustrace dnešní čínské mládeže. Jak uvedl člen poroty Masahiko Šimada, „autorka nevnáší do svého díla žádné osobní názory, ale objektivně a stručně líčí různé postavy a podmínky v městských a venkovských oblastech, jak v Číně, tak i v Japonsku.

Novela byla poprvé uveřejněna v letošním červnovém vydání literárního časopisu Bungakukai. V knižní podobě ji v červenci 2008 vydalo nakladatelství Bungei šundžú (Bunšun).

Naoki šó
Literární cenu Naoki šó (Naokiho cenu) za „zábavnou literaturu“, která bývá udělována současně s Akutagawovou cenou, získala sedmačtyřicetiletá Areno Inoueová (Inoue), dcera zesnulého spisovatele Micuharu Inoueho,za prózu Kiriha e (Do porubu) – milostný příběh učitelky žijící s manželem na dalekém ostrově.

Ke slavnostnímu předání obou cen dojde 22. srpna 2008 v Tokiu.