Hana Preinhaelterová, naše přední indoložka – bengalistka dlouhá léta působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, přináší na český knižní trh novou publikaci, která přibližuje čtenářům jednu ze součástí indické kulturní tradice – bengálské lidové rituály a příběhy s nimi spjaté. Když pro potřeby této recenze opomineme její vědeckou činnost, není to první autorský počin tohoto druhu. Velkou oblibu čtenářů si získaly předchozí práce Hany Preinhaelterové Moje bengálské přítelkyně (1978, 2. vyd. 1998) a Hinduista od zrození do zrození (1997). Pro ilustraci stačí uvést náhodně „odposlechnutý“ internetový rozhovor dvou dívek (?):

„Krásný jarní den plný sluníčka mi nedovolil zůstat ve volný den doma, a tak jsem se konečně vyrazila do knihovny. Zaplatila jsem kupón na tento rok (40,- CZK mi přijde jako rozumná cena) a vešla mezi regály plné písmenek. (…) Takže mám teď rozečteno Hinduista od zrození do zrození od Hany Preinhaelterové. Je to vlastně vyprávění a soubor hinduistických zvyků a obřadů, kterými projde člověk od svého zrození po svůj odchod z tohoto života. Zatím jsem u dospívání a musím říct, že je to zajímavé. Velmi zajímavé. A poutavé. (…)“
„Má to tak někdo štěstí, že má čas číst. Jinak Preinhaelterová je super – docela poutavě psaná literatura „faktu“ - dóóóst se mi od ní líbili Bengálské ženy (alespoň doufám, že se nepletu v názvu už sem to četla dávno).“[1]

Jak napovídá titul a podtitul publikace, recenzovaná kniha se zabývá bengálskými, domácími obřady, které vykonávají zpravidla ženy. Bengálsky se nazývají braty a původně byly spjaté s odříkáním. Cílem těchto obřadů bylo a nadále zůstává splnění duchovního či materiálního přání, tedy obdržení daru od božstva. Autorka se při líčení této lidové tradice opírá nejen o odbornou znalost problematiky, ale i o vlastní zkušenost z bengálského prostředí a autentická svědectví. Hned v úvodu cituje každodenní rituální zážitek jedné bengálské ženy žijící v Praze, který svědčí o tom, že „Bengálka přistupuje k oběti se srdcem radostným a s jistotou, že bude vlídně přijata.“ (s. 13) Z tohoto příkladu vyplývá, že žena je obdarována prakticky ihned: „Celá oběť trvá asi půl hodiny. Vstávám od ní uklidněná, očištěná, soustředěná na vznešené věci. Teprve potom si jdu připravovat snídani a pomalu se vracím do tohoto světa. Je pro mě důležité začínat den takto, a ne, jak to dělá můj muž, televizními zprávami, kde mu hned po probuzení předvedou všechny katastrofy, podvody a smrti, ke kterým za včerejšek na zeměkouli došlo.“ (s. 14) A s podobným pocitem jako paní Aparádžita může vstávat od knížky těchto „pohádkových příběhů“ člověk po půlhodince četby.

Úvodní část publikace vysvětluje, co jsou to ony magické rituály – braty, jak se v průběhu dějin vyvíjely a jaká je jejich současná podoba. Jsou zde zmíněny i jiné hinduistické obřady a svátky a především stručně vysvětlena podstata hinduismu jako náboženství, do jehož rámce obřady patří. Tato teoretická část je napsána velmi pěkně, fundovaně a s velkou pečlivostí. Vlastně jsem v ní narazila pouze na dvě tři neústrojné formulace, které možná vznikly v důsledku úprav, a to „…s určitou licencí v něm (hinduismu) můžeme vysledovat jen několik základních společných rysů…“, s. 27; „…bráhmanský kněz vysokého ranku…“, s. 29; „… tři hlavní specifika (místo složky, součásti) ženských brat...“ s. 36.

Čtenář náležitě poučen přistupuje k vlastnímu jádru práce. To spočívá v překladu legend o božstvech, k nimž se braty vztahují a jimž se obětuje. Tyto bratakathy jsou doplněny magickými verši mantrami a magickými kresbami álpanami. Nejvíce příběhů je věnováno bohyním Lakšmí, Šašthí a Čandí. Obětuje se však i některým bohům, rostlinám, olejové lampičce či dokonce hřebínku (s. 40). Vlastnímu příběhu předchází informace o správném čase oběti, dále jsou uvedeny náležité obětiny a předpisy pro vykonání příslušné oběti. Nejde jen o správný postup obřadu, ale častým předpokladem k vykonání oběti je půst nebo různá dietní i jiná omezení. Magické obrazy, které jsou zpravidla součástí oběti, obsahují figurální a rostlinné motivy a rozmanité dekorativní prvky. Kapitolu o těchto „malovaných kouzlech“ napsala Klára Šimečková a také jimi publikaci půvabně ilustrovala. V neposlední řadě je před příběhem uveden tzv. „plod braty“ – tedy očekávaný výsledek oběti: zdraví, štěstí a prospívání dětí, hmotný dostatek či bohatství, soulad v rodině, rozkvět rodu, ochrana před neštěstím, ale třeba i ponížení nebo smrt spolumanželky, pokud nějaká existuje.

Hana Preinhaelterová vybrala legendy a obětní předpisy ze čtyř obětnických příruček. Jak sama uvádí, tyto příručky slouží pouze jako určitý návod a pak už záleží na vykonavatelce oběti a její představivosti. Braty se totiž předávaly a dosud předávají ústní tradicí a osobním příkladem z matky na dceru. Příběhy v této knížce jsou podány s vytříbeným vypravěčským umem a napsány pěkným bohatým jazykem. Autorka se drží přepisů bengálských a sanskrtských slov podle zásad, které uvedla v podkapitole Ke knize (s. 50). Publikace je doplněna pečlivě zpracovaným slovníčkem bengálských, sanskrtských a hindských slov. Výraz slovníček, který tento dodatek uvádí ve svém názvu, je snad až příliš skromný pro pečlivé objasnění všech cizích slov, exotických rostlin a kulturně specifických pojmů, se kterými se v textu čtenář setká. Pečlivost je ostatně charakteristickým rysem celé knížky včetně její grafické úpravy. A není to jen pečlivost, ale především nesporná estetická hodnota, jíž se kniha vyznačuje. Vkus a zaujetí, jež bylo této publikaci věnováno ze všech zúčastněných stran, jsou zjevné.

Publikaci můžeme doporučit čtenářské pozornosti nejen pro výše zmíněné kvality, ale také proto, že přináší nejeden podnět k zamyšlení. Jak sama autorka výstižně uvedla: „Nehledejte v legendách systém. Ten v nich bývá málokdy. Nehledejte v nich hlubokou moudrost, kterou jsme si zvykli (mylně!) očekávat od všeho, co zavání tisíciletou tradicí. Hledejte v nich víru, dobrou vůli, smíření s údělem, ochotu uvěřit, že nakonec všecko dobře dopadne. To tam najdete. A to je také to, čeho se nám tady u nás nejvíc nedostává.“

[1] Pro autentický dojem ponecháno i s gramatickými chybami.