23. června uplynulo 100 let od narození německého autora Wolfganga Koeppena (1906-1996). Této události byl v německém tisku věnován rozsáhlý prostor, ač se jedná o autora, jenž v očích veřejnosti stojí spíše ve stínu velikánů Thomase Manna, Hermanna Hesseho či Alfreda Döblina.

Wolfgang Koeppen byl samouk: již ve 14 letech opustil školu a živil se přiležitostnou prací. Ve dvacátých letech odešel do Berlína, kde začal psát pro noviny. Z jeho díla jsou nejznámější romány Holubi v trávě (Tauben im Gras), Skleník (Das Treibhaus) a Smrt v Římě (Der Tod in Rom), které vyšly v Německu v padesátých letech.

Román Holubi v trávě se odehrává během jednoho dne roku 1949 v Mnichově a věrně odraží atmosféru prvních poválečných let, kdy staré pořádky již neplatí a nové ještě nejsou zavedeny. Druhý román, Skleník, líčí politiku a život v mladém hlavním městě Bonnu, hlavní postavou Smrti v Římě je bývalý nacista, žijící po válce v Římě. Všechny tři knihy nabízejí kritické zrcadlo poválečnému vývoji v západním Německu: možná proto se Koeppenovy texty dočkaly již v padesátých letech překladu do češtiny.

Triologie přinesla autorovi slávu a velký zájem veřejnosti. O vydávání jeho dalších knih se ucházel Joachim Unseld z nakladatelství Suhrkamp a po nějaké době W. Koeppen opravdu k Suhrkampu přestoupil. Bohužel, přes velká očekávání čtenářů další velký román Wolfganga Koeppena již nevyšel. Přestože psal dále, žádný rozsáhlejší text svému nakladateli již neodevzdal. V roce 1976 vyšla v nakladelství Suhrkamp již jen autobiografická próza Mládí (Jugend). Joachim Unseld zůstal svému autorovi věrný až do jeho smrti. Když měl šestasedmdesátiletý autor přestoupit před auditorium frankfurtské univerzity a hovořit o poetice svého díla, což byl – jak se zdá - právě pro něj úkol velmi obtížný, nakladatel nezaváhal a přispěchal mu na pomoc s vlastním textem.

Po smrti Wolfganga Koeppena se objevily spekulace ohledně jeho vztahu k fašismu. Také vydání textu Jakoba Littnera o událostech holocaustu, který Koeppen vydal jako svůj text, ač by mu spíše příslušelo místo redaktora, nepatří k těm pozitivním momentům. Tyto okolnosti však nemohou snížit zásadní význam Wolfganga Koeppena pro poválečný vývoj německé literatury.

Text vyšel v Týdeníku A2.
Foto: obálka knihy Günter & Hiltrud Häntzschel (Hrsg.): Wolfgang Koeppen – Leben Werk Wirkung. Frankfurt/M. 2006 (= Suhrkamp BasisBiogaphie. Bd. 12).