Román Anglické roky se jako první z tvorby rakouského spisovatele Norberta Gstreina dočkal českého překladu. Dostává se k nám s dvacetiletým odstupem od originálu. A přece pro seznámení nemohl nakladatel vybrat lépe, než když vsadil na příběh uprchlíka na pozadí druhé světové války. Román zdařile kombinuje doložená fakta s uvěřitelnou fikcí a nastavuje kritické zrcadlo i dnešní době.
Eva Vondálová
V roce 2012 pobývala německá autorka Peggy Mädlerová díky stipendiu berlínského senátu v Brně. Střádala a třídila materiál pro nový román, který vyšel v Německu letos v únoru. Vícegenerační příběh se z předválečného Brna a Liberce přesouvá do poválečného a současného Německa. Koncem května 2019 za něj autorka obdrží znovuobnovenou Fontaneho cenu.
Sinti, komunisté, židé – oběti nacistického režimu a generace jejich dětí jsou hlavními postavami románu německé spisovatelky Ursuly Krechelové. Zlo, které přežili, a traumata, která si v sobě nesou, zvládají s vypětím všech sil, přesto se nevzdávají. Děj románu začíná v letech před druhou světovou válkou a pokračuje až do současnosti.
Soubor esejů Byt ve venkovském domě je pátou knihou německého autora W. G. Sebalda, která u nás vyšla. Díky překladu Radovana Charváta a nakladatelství Paseka jsou k dispozici autorovy stěžejní texty Vystěhovalci (č. 2006), Austerlitz (č. 2009) a Saturnovy prstence (2012), dále vyšly eseje Pocity. Závratě (č. 2015). Novinka tento kvartet doplňuje podstatným způsobem – nabízí totiž řadu důležitých postřehů o Sebaldově vnímání literatury.
V poklidné čtvrti Berlína ubíhají dny za dnem. Jak málo stačí, aby se klid a harmonie vytratily, jak lehce lze narušit zavedené poměry? Monika Maron, jedna z předních německých autorek, se ve své nejnovější knize Munin oder Chaos im Kopf (Munin aneb chaos v hlavě) zaměřila na aktuální společenská témata.
Čtyřiadvacetiletý Veit Kolbe se po propuštění z nemocnice vrací domů, na zotavenou. Ví, že válce na nějakou dobu unikl. Oskar Meyer žije se svou rodinou ve Vídni a váhá – má zůstat, či utéci před hrozící deportací a lynčem? Hrdinové románu rakouského spisovatele Arna Geigera doufají, že válku v klidu přečkají, že mohou uniknout. Jen nic nevědět, do ničeho se nezaplést. Svůj strach prožívá každý sám.
23. června uplynulo 100 let od narození německého autora Wolfganga Koeppena (1906-1996). Této události byl v německém tisku věnován rozsáhlý prostor, ač se jedná o autora, jenž v očích veřejnosti stojí spíše ve stínu velikánů.
Spor o to, do jaké míry jsou Handkeho politické názory relevantní pro posuzování jeho literárního díla, se přenesl na stránky německého tisku potom, co bylo oznámeno, že mu letos bude udělena cena Heinricha Heineho.
Přitom ještě před pár desítkami let nepatřil Heinrich Heine k příliš oblíbeným. V období národního socialismu autora prohlásili za neznámého. „Neznámým“ byl Heinrich Heine i dlouhou dobu po válce...
Dny německé literatury 2004 v Klagenfurtu, udělení Ceny Ingeborg Bachmannové (Uwe Tellkamp).