SMS (od: S. Fedotov, 22. 9. 2006): Mila Bara, u mne problemy, teatr hotyat zavrit, napishi pis´mo meru Permi, ze nesouhlasis, shto ty smotrela i ponravilos´, nado co nejvic dopisu, od co nejvic luydei, prishli druziyam, jedine pis´ma z zagranitsy pomuzou!! poka Sergej…

Vypadá to jako další wolandovský žert, v případě druhé třetí esemesky podobného ražení však adresát začíná přemýšlet, zda-li se pomátl on, nebo režisér. Při zářijové veřejné generálce Bulgakovova Molièra Divadla v Dlouhé (rež. S. Fedotov) nešel v celé budově proud, pouze v podzemních prostorách divadla ano, celé představení tedy čeští herci nakonec mohli odehrát. Je však docela dobře možné, že proud natrvalo odpojí i v budově ruského, mystického divadla U mostu – a režisér i soubor, kteří jsou svým netradičním přístupem k inscenování a výtečnými hereckými výkony známi prakticky po celé Evropě, ztratí své domovské místo. Tedy i podstatu celého divadla U mostu. Nejen skrytý patriotismus široké ruské duše, nejen nesouhlas s „černou“ regionální politikou (projekt starosty I. N. Šul´kina "Gerostraty", čili plánovaná výstavba obchodního centra na místě divadla), leč především genius loci starého divadla „na spadnutí“ potom nutí herce k takovým činům jako hladovka před jeho budovou či hlásání hesel ve stylu: „bez našeho divadla – ani ránu!“ Co se tedy v zapadlém, milionovém „gorodku“, v „hlavním kulturním městě Povolží“ doopravdy děje?

Celá kauza začala už v únoru letošního roku, kdy bylo Divadlu U mostu přislíbeno 2,5 mil. rublů na „přestavbu 1. patra“. Soubor tedy před odjezdem na červnové turné do Čech vyklidil tamní prostory, naložil desítky kilogramů divadelních kulis a beden do platzkartného a vydal se na několikadenní cestu. Po návratu, kdy herce čekaly zasloužené prázdniny, oprava divadla skutečně začala, záhy však byla místním zastupitelstvem odvolána a přeložena na září, tedy do období začátku nové divadelní sezony. 10. srpna, v den premiéry dvou představení, dělníci firmy „Impuls Trade“ opět začali s pracemi, načež jejich pracovní doba v půlce dne náhle skončila a oni odešli domů. 1. září se k Fedotovovi dostalo nařízení ze zastupitelstva od I. Durněvové, že mají herci společně s režisérem vyklidit prostory divadla až do odvolání, čili do posledního dne řemeslnických oprav. Byly jim nabídnuty jiné prostory, ovšem za tak vysoký nájem, u jehož sumy bylo více než jasné, že si ji režisér nebude moci dovolit.

Soubor se vydal na další turné, tentokráte na moskevský festival Novaja drama, ze kterého si přivezl další ocenění – jeden z kmenových herců Ivan Maleňkich dostal 1.cenu za mužskou roli. Následovalo odvolání dělníků z Impuls Trade a byl vypsán konkurs na novou firmu, která má rekonstrukci „dokončit“. Světlo světa spatřil tři roky starý dopis, podepsaný tehdejším ředitelem divadla O. Bojčenkem, ve kterém byla komentována expertiza divadla – stálo v něm mimo jiné to, že „další exploatace budovy se stávajícím stavem střechy může být životu nebezpečná.“…

Situace, do které se nyní Fedotov a jeho herci dostali, tedy nepřipomíná ani tak mysticismus Bulgakova jako dílo jiného světoznámého spisovatele – beznaděj, s jakou se Zeměměřič K. snaží dostat na zámek, nyní padla i na některé obyvatele povolžského městečka. Je zajímavé, respektive podivuhodné, že Fedotovovi se dostává velké podpory od mnohých ruských či evropských divadel – podporu od jiného permského souboru však nezaznamenal ani jednu. Těžko říci, jaké fyzické osobě či instituci jde o to, aby soubor přestal fungovat, čili existovat. Jisté ovšem je, že pokud bude nucen z budovy odejít, zanikne tím jeden ze zajímavých, experimentálních divadelních projektů konce 20. století. A že by to v ruské tradici režisérů Stanislavského či Mejercholda byla velká škoda, snad ani netřeba nijak zdůrazňovat.

Chcete-li podpořit herce, aby (si) měli stále kde hrát a aby se předložka „U“ záhy nezměnila na „POD“, je možné poslat svůj ohlas na adresy uvedené pod textem.
web@givc.ru, nalog@cirkunov.ru, info@perm.permregion.ru

Více informací najdete např. na serverech www.permoboz.ru, www.alpha.perm.ru, www.nr2.ru/perm .