Nejlepší americkou knihou za posledních 25 let je román o tíze otroctví
Ankety, v nichž je cílem jmenovat nejlepší dílo, jsou vždycky trochu kamenem úrazu. Ve Spojených státech se taková akce konala naposledy v roce 1965. Na počátku roku 2006 se redaktoři knižní přílohy New York Times rozhodli podobnou anketu zopakovat.
Ankety, v nichž je cílem jmenovat nejlepší dílo, jsou vždycky trochu kamenem úrazu. Buď má totiž soutěž předem favorita a pak není výsledek žádným překvapením, nebo z ní vzejde nečekaný vítěz, vůči němuž se zvedne vlna odporu. Ve Spojených státech se taková akce konala naposledy v roce 1965: tehdy zvítězil román Neviditelný (The Invisible Man) černošského spisovatele Ralpha Ellisona. Na počátku roku 2006 se redaktoři knižní přílohy New York Times rozhodli podobnou anketu zopakovat.
Celé akci předcházela důkladná příprava, v únoru 2006 pak bylo obesláno 125 spisovatelů, kritiků a editorů z nejrůznějších zemí, kteří měli za úkol jmenovat jedinou knihu, jíž by přisoudili pomyslnou korunu. Mezi těmi, kdo deníku poslali svůj hlas, figurují zvučná jména především ze Spojených států a Velké Británie (z mnohých jmenujme třeba Brity Iana McEwana a Davida Lodge či Američany Michaela Cunninghama, Louise Erdrichovou a Williama Styrona), avšak své zastoupení tu mají také další anglicky mluvící země (z Jižní Afriky Nadine Gordimerová) a dokonce i Latinská Amerika (Mario Vargas Llosa a Carlos Fuentes).
Výsledky hlasování byly společně s obsáhlým komentářem zveřejněny v tradiční knižní příloze sobotních New York Times. Pořadatelé výběr knih nijak nezužovali, takže potenciálních vítězů byly desetitisíce, avšak o favoritovi se mluvilo dlouho předem. Román Milovaná (Beloved) Toni Morrisonové se brzy po svém vydání roku 1987 stal povinnou četbou takřka na všech školních stupních a autorka za něj dostala po pouhých pěti letech Nobelovu cenu. Milovaná je příběhem černošky Sethe, kterou dlouho po zrušení otroctví pronásledují stíny minulosti. Když se na prahu jejího domu objeví druh z dětství, Sethe se musí vrátit o dvě desítky let zpět a znovu prožít svůj útěk z otroctví, který končí tragicky pro její prvorozenou dceru, které něžně říká Milovaná. Morrisonové román je vynikající studií kolektivní paměti amerického národa, na niž by všichni nejraději zapomněli, ale s níž je třeba se znovu a znovu vyrovnávat.
Morrisonová v anketě New York Times jednoznačně dominovala, její jméno se objevilo na anketních lístcích patnácti porotců. O čtyři hlasy zpět zůstal postmoderní klasik Don DeLillo, jehož román Podsvětí (Underworld), objemný román o atomovém věku, odpadcích a baseballu, obdržel jedenáct hlasů. Pětici nejúspěšnějších doplnili Cormac McCarthy a jeho román Krvavý poledník (Blood Meridian), John Updike s tetralogií o Králíkovi Angstromovi a Philip Roth s titulem Americká idyla (American Pastoral). Je zajímavé, že v anketě triumfovala zkušenost: nejmladšímu z prvních pěti Donu DeLillovi bude letos sedmdesát a jen dva spisovatelé, kteří se narodili po druhé světové válce, dostali více než dva hlasy. Generace spisovatelů mladších čtyřiceti let dokonce není zastoupena v celkovém pořadí ani jedním jménem. Výběr není vyvážený ani z hlediska pohlaví – na seznamu se skví jména jen dvou žen, zbytek jsou muži - ani po stránce rasové: kromě dvou jsou totiž všichni ostatní bílé pleti. Vítězka nicméně oba stereotypy popírá, takže jak jeden z dotazovaných Michael Cunningham podotýká, je docela pravděpodobné, že v roce 2030 budou výsledky takové soutěže daleko různorodější. Tedy pokud si na podobnou akci za 25 let zase někdo troufne.
článek vyšel v MFDnes, 29. 5. 2006
na iLiteratura.cz se souhlasem autora