Co přinesl poslední rok? Sborník Literatura v Evropě popisuje situaci v současné literatuře v dílčích pohledech podle jednotlivých jazyků, představuje ji tedy v řezech vymezených většími či menšími úseky geografickými. Každá z kapitol vymezuje hlavní trendy sledované oblasti, zmiňuje všechny významné autory a jejich nová díla, uvádí výčet čerstvě udělených literárních cen, upozorňuje na kulturní akce spojené s literaturou (festivaly, knižní veletrhy apod.). Sborník tak mapuje stav na knižním trhu různých evropských států a zároveň i ukazuje, co z evropské produkce jsme mohli v nedávné době poznat prostřednictvím českých překladů.

Literatura – jak se učí ve škole – je sice jedna, ale má mnoho tváří a hraje spoustu rolí. Tato publikace chce ukázat právě různorodost a pestrost všech národních či jazykových podob novodobého písemnictví, ovšem zároveň i hledat jejich styčné body. Proto se snaží podchytit všechny „evropské“ podoby literatury a jejich zcela aktuální vývoj.

Cílem sborníku bylo nabídnout užitečný soubor údajů, který poslouží odbornému publiku i běžnému čtenáři. Učitelé a studenti v něm najdou přehledné informace i zajímavé detaily a náměty pro další bádání, překladatelé a nakladatelé tipy na významné či lákavé ediční počiny, novináři a knihovníci možná ocení stručné shrnutí všeho důležitého nebo využijí nabízené zdroje dat... A mlsné čtenáře, kteří chtějí mít přehled o všem, co vychází u nás i v zahraničí, snad potěší nejen naše komentáře, ale i bibliografické výčty, zatímco vlastenci si se zájmem nalistují údaje v závěru kapitol o počtu a výběru titulů překládaných z češtiny do cizích jazyků.

Každá z kapitol by mohla stát i samostatně jako reference o skutečně současné situaci v literatuře a kultuře dané oblasti – na druhé straně souhrn všech textů umožňuje pohybovat se v rovině konfrontace a hledání rozdílů anebo syntézy a konstatování společných jevů. Zběžný přelet skrze různé články možná zaplaší skepsi z úpadku literární tvorby a krize knižních trhů. Ovšem kdoví, zda při podrobném čtení příspěvků čtenáře nezačne mrazit v zádech, když si představí, kolik a jakých knih dnes v Evropě a na světě vychází či jaké tituly a kteří spisovatelé získávají literární ceny. Zajímavé bude porovnat míru podpory státu pro vydávání literatury v různých zemích a stav knižních trhů v jednotlivých státech, možná bude výmluvný i výčet internetových odkazů na osvědčené stránky přinášející informace o literatuře – ačkoli jistě neúplný, ovlivněný subjektivní volbou autora dané kapitoly.

Literatura má mnoho tváří. Podobně se nabízí nespočet možností, jak ji charakterizovat, popsat či shrnout. Z četby jediné knihy si každý čtenář odnese něco jiného, podobně i literaturu jako takovou vnímáme různě. Sborník Literatura v Evropě nabízí třicet dva kapitol o literatuře v posledním roce. A jako každá z pojednaných literatur je v něčem jiná, a přitom v mnohém podobná těm ostatním, tak i výklad v každém z obsahově i strukturně striktně vymezených článků nebude stejný – ať výběrem, či zpracováním daných informací.

Literatura se vehementně brání škatulkování. I náš pokus o systém praská ve švech. Výchozím pravidlem je, že každá z kapitol popisuje situaci v literatuře a kultuře dané jazykové oblasti a na knižním trhu příslušných zemí, kde literatura v tomto jazyce vychází. V mnoha případech ale nelze omezit zprávu o literární produkci geograficky, hranicemi státu. Z historických i jiných příčin zastřešují například frankofonní, germánská, hispánská či lusofonní literatury mnohem širší území, často přesahují i evropský kontinent. Proto jsme považovali za nutné zahrnout do jednotlivých textů i informace o knihách vydávaných v USA, Kanadě, Africe a podobně. Jiný případ je naproti tomu třeba literatura moldavská, jež našla své místo v kapitole o rumunsky psané literatuře, anebo literatura švýcarská, kterou popisujeme v článcích o francouzsky, italsky i německy psané tvorbě. Naproti tomu písemnictví arabskému, čínskému, hindskému, perskému a mnoha jiným se ve sborníku nevěnujeme, zájemce o tyto oblasti nezbývá než odkázat na náš loni vydaný sborník Literatura ve světě 04. Zvláštní postavení mají v knížce dva články: o romské literatuře a o nových českých překladech z klasických jazyků, staré řečtiny a latiny. Jinou strukturu než ostatní texty má také závěrečná povšechná zpráva o literatuře české, zařazená pro završení výpovědní hodnoty sborníku, přičemž autorům publikace je jasné, že referovat stručně a s nadhledem o produkci domácí je záležitost velmi obtížná. Všechny ostatní kapitoly sborníku mají jednotnou strukturu: informují o událostech a literárních cenách, věnují se knižním novinkám, dále recepci této knižní produkce v ČR. Každá z kapitol přináší také přehled překladů z české literatury vydaných v minulém roce v dané zemi či jazykové oblasti a internetové odkazy se stručnou obsahovou charakteristikou vybraných webových stránek. Na závěr je vždy uveden bibliografický výčet knižně vydaných překladů do češtiny a překladů z češtiny. Soupisy českých překladů vycházejí zejména z databáze Národní knihovny a přes všechnu naši snahu shromáždit údaje co nejúplnější je možné, že některá z nových knih zůstala bohužel opomenuta. Ještě složitější bylo dohledat cizojazyčné překlady děl českých autorů – ani tyto naše přehledy nelze s jistotou prohlásit za naprosto vyčerpávající. Nicméně i v této podobě snad budou užitečné.

Sborník Literatura v Evropě vznikl z iniciativy redaktorů a přispěvatelů webových stránek www.iliteratura.cz. Jednotlivé kapitoly ovšem nejsou kopiemi článků ze zmíněného webu, který takové zpravodajství přináší průběžně po celý rok. Autoři je sepsali výhradně pro tento sborník. Při práci na něm se sešli překladatelé, literární publicisté, vysokoškolští pedagogové i doktorandi z nejrůznějších míst České republiky i ze zahraničí. Jsou mezi nimi pravidelní přispěvatelé stránek iliteratura.cz i další odborníci, které jsme oslovili, aby publikace získala co nejširší záběr. Literatura v Evropě navazuje na tři předchozí sborníky Literatura ve světě vycházející každoročně od roku 2003.