Pražský festival německého divadla zahájil v pátek 4. 11. 2005 svou desátou sezonu hrou Henrika Ibsena Heda Gablerová.

Po nezbytných, ale příliš dlouhých a málo originálních projevech politiků a velvyslanců rozehrálo Thalia Theater Hamburk Ibsenovo světoznámé drama Heda Gablerová.

Pravidelné diváky tohoto festivalu nepřekvapila téměř prázdná scéna, kterou si němečtí režiséři často volí jako prostředí svých inscenací. Minimum kulis poskytuje většinou hercům prostor k expresivním výkonům, toto představení bylo však bohužel výjimkou. Interiér luxusního domu novomanželů Tesmanových se omezil na bílé stěny, bílou pohovku a bílý sloup stojící uprostřed jeviště. Tato chudá scéna měla pravděpodobně podtrhnout studenost, neupřímnost a povrchnost vztahů, které k sobě Ibsenovy postavy chovají.

V tomto bodě narážíme na největší slabinu představení. Režisérovi Stephanu Kimmigovi se nepodařilo dostatečně odlišit jednotlivé charaktery, na jejichž nesouladu je Ibsenovo drama postaveno. Divák neznalý Ibsena téměř neviděl rozdíl mezi upjatým, nudným a neoriginálním Tesmanem a jeho protivníkem Eilertem Løvborgem. Mnohem závažnější však je, že i hlavní ženské postavy inscenace splývaly. Nevyrovnané chování Hedy Gablerové se až nápadně podobalo nejistému a hysterickému vystupování They Elvstedové. Ani taneční etuda, ve které se představitelka Hedy Gablerové svíjí na jevišti, neobjasnila divákovi životní postoj této ženy.

Režisérovi, ani hlavní představitelce se nepodařilo ukázat Hedu Gablerovou jako člověka, který není schopen milovat nic a nikoho a který ve své existenciální prázdnotě a nudě nevidí jiné životní východisko než sebevraždu. Režisér se snažil dodat hře napětí a hloubku pomocí dlouhých odmlk a dlouhý pohledů, které si postavy neustále vyměňují. Tyto pauzy však spíše odhalily nevyhraněnost jednotlivých charakterů a obnažily slabiny představení.

Dobrovolná smrt hlavní hrdinky na konci hry tak vyzněla poněkud naprázdno a nesmyslně. Proč se Heda zastřelila? Nebo spíše proč to neudělala hned na začátku? Podobné otázky si asi po skončení pátečního představení kladl mnohý divák.