Memoáry politických činitelů měly na americkém knižním trhu vždy své místo, ale vzpomínky Josepha Wilsona jsou poněkud odlišné. Wilson je bývalým velvyslancem na Blízkém východě, působil i na americké ambasádě v době okupace Kuvajtu iráckými vojsky v roce 1990. Vyjednával se Saddámem Husajnem a ve službách vládní adminstrativy přežil republikána Bushe i demokrata Clintona. Jeho paměti nesou název The Politics of Truth, ale mnohem zajímavější je jejich podtitul: Uprostřed lží, již vedly k válce a prozradily pravou identitu mé manželky.

Znalec místních poměrů Wilson souhlasil s tím, že je třeba zakročit proti Iráku, avšak chtěl tak učinit ve spolupráci s mezinárodními silami, stejně jako v roce 1991. Přesto byl loajální k současnému prezidentovi a zjišťoval pro něj, jak to bylo s údajnými uranovými obchody mezi Nigerem a Irákem. Jeho cestu do Afriky však Bushova propaganda zkreslila, takže se Wilson rozhodl uvést věci na pravou míru článkem v New York Times. Dva dny poté zjistil, že tajná identita jeho ženy, která léta pracovala pro CIA, je prozrazena, nadto ještě novinář Robert Novak uveřejnil tuto informaci "omylem" v novinách. Wilson reagoval právě touto knihou vzpomínek, v níž mnohdy šlape na kuří oka současnému prezidentovi. Vzhledem k tomu, jak dlouho působil Wilson v diplomatických službách, bude pro Bushovu administrativu nesmírně složité jej zdiskreditovat.