Prozaik, literární kritik a historik Danila Davydov (1977) vystudoval Literární institut v Moskvě. Byl prvním nositelem ruské ceny pro začínající autory Debut (2000). Od roku 1999 vedl Svaz mladých spisovatelů Babylon, pracoval v redakci jeho bulletinu Literární život Moskvy (který předloni na podzim ukončil oficiálně existenci, avšak počet zajímavých literárních večerů ani sedánků psavců všech generací a úrovní tím omezen nebyl). Nyní Davydov působí na tverské univerzitě, zabývá se především dějinami ruské naivistické a primitivizující literatury; sleduje však i současnou poezii. Publikuje například ve významném literární časopise NLO (Novoje litěraturnoje obozrenije). Jeho poezie je rozkročena mezi absurdní linii (navazuje na oberiuty, ale i konceptualisty), zároveň se však hlásí k tzv. nové upřímnosti, což je ironický termín původně D. A. Prigova, dnes má již naprosto jinou náplň; snad by se dalo opět mluvit o nové citlivosti nebo o vpádu soukromí do poezie. Davydov si však i při takovém druhu poezie nedokáže odpustit jistou míru distance.

Z díla: Je snadné být upřímný (Moskva 2002), Třetí kniha básní (Moskva 2002), Nejvýhodnější činnost (Moskva 2003). K jeho nejznámějším textům patří novela Podzemní obyvatelé, věnována přízračnému prostoru moskevského metra, kde se kolosální stalinský „ráj pro pracující“ prolíná s prostředím, v němž hledají útočiště největší zoufalci (z hmotné, duševní i dichovní stránky).