Jelinekové texty, které se letos konečně prodírají k českým čtenářům a divadelním i filmovým divákům, nelze obejít, chápat je časově či čistě angažovaně nebo na ně prostě zapomenout
LB
Libuše Bělunková
Vystudovala literární (a částečně divadelní a filmovou) vědu na FF UP v Olomouci a rusistiku na FF UK v Praze. Učila literaturu na gymnáziu Mensy Buďánka, pracovala jako redaktorka Literárních novin, ruské sekce iLiteratury a jako šéfredaktorka A2. Nyní členka správní rady společnosti A2, pomocná editorka iLiteratury a soukromé literární očko.
Valerij Brusov - Nina Petrovská. Korespondence: 1904-1913. NLO, Moskva 2004, 776 stran
Všechny postavy A. P. Čechova – celé Rusko. Sestavila Marina Tkačenková, F. A. F. intertejment., Moskva 2004, 256 stran.
Do ruštiny byl letos poprvé přeložen cestovní deník, do něhož si anglický profesor matematiky Charles Lutwidge Dodgson v roce 1867 zaznamenával dojmy z cesty po Evropě, především však po Rusku
Varlam Šalamov (1907–1982) patří i u nás vedle Alexandra Solženicyna či Jevgenije Ginzburgové k nejznámějším autorům lágrové prózy.
Varlam Tichonovič Šalamov (1907 Volgda–1982 Moskva) je znám především jako autor Kolymských povídek, které vycházejí z jeho zkušeností vězně sovětského lágru.
Prozaik, literární kritik a historik Danila Davydov (1977) vystudoval Literární institut v Moskvě. Byl prvním nositelem ruské ceny pro začínající autory Debut (2000).
Po románech Čapajev a Prázdnota (1996, česky 2001) a Generation „P“ (1999, česky 2002) vyšla česky nejsevřenější a snad i nejpůsobivější autorova kniha, svižná groteska o výchově sovětského opravdového člověka, hrdinského kosmonauta: Omon Ra (1992).
Nalezené portréty - Záznam z besedy o literatuře psané ženami z Mezinárodního knižního veletrhu ve Frankfurtu, jehož hlavním hostem bylo letos Rusko.
Nevím, možná vám moje intonace připadá staromódní, možná některé mé výrazy někoho v Moskvě zarazí, slovník, v němž myslím, mluvím...
V překladu Fronty nejsou velké chyby či zkreslení, jsou v něm dokonce výborná místa, zajímavá řešení, nejzdařilejší jsou expresivní části, kdy jsou už někteří hrdinové namol.
V knize Aimée a Jaguár vychází autorka Erica Fischerová, novinářka, publicistka, zabývající se mimo jiné židovskou problematikou, překladatelka, významná hybatelka feministického hnutí důsledně ze skutečných událostí
Vladimir Sorokin: Fronta. Z ruského originálu Očereď, vydaného nakladatelstvím Sintaksis v Paříži 1985, přeložil Jakub Šedivý, předmluva Tomáš Glanc, ilustroval Petr Štefek, redakčně připravili Barbara Storchová a Libor Dvořák; Malá Skála, Praha 2003, 304 strany.
Rozhovor se básníkem moskevské undergroundové skupiny začátku šedesátých let, tzv. Lianozovské skupiny. Ptá se Vladislav Kulakov.
Rozhovor s Igorem Cholinem (1920-1998), básníkem takzvané lianozovské školy.
Moment, kdy běžné slovo změnou perspektivy pohledu odhalí jiný význam, je nejen poukazem na všechna zneužívání jazyka, ale především pokusem o představení (pra)jazyka jako živé, nevypočitatelné bytosti.
Existuje obrovská tradice ruského erotického slovesného umění, od folklóru přes osmnácté století, které přivedlo na svět Sličnou kuchařku Čulkova.
Pokus o kompletní seznam překladů z ruštiny do češtiny - knižních i časopiseckých - a knih o ruské kultuře.
Petrohradský básník Alexandr Kušněr (nar. 1936)...
Příběh mladíka, který se dostane do prestižní sovětské školy pro kosmonauty, pojmenované podle "obyčejného člověka" Meresjeva, je pojat jako antiiniciační proces. Velkolepá sovětská továrna na sny a mýty je rozkrývana v bizarních scénách.
Nakladatelský projekt určený "novým Rusům" patří do uměleckého proudu nazvaného kýč-konceptualismus. Komiksová publikace paroduje soc-art a moskevský konceptualismus, jejichž artefakty jsou dnes těžko dostupné, drahé, umělecky ceněné...
Esejista, spisovatel a kulturolog Petr Vajl žije a pracuje v Praze. V těchto dnech vychází Vajlova geograficko-kulturní mapa, navazuje na podobně koncipované literární cestování po celém světě, nazvané Genius loci (1999). Dílo nazval Mapa vlasti.
