Nobelova cena za literaturu 2014
Nobelovu cenu za literaturu letos získal Patrick Modiano. Po právu.
Patrick Modiano (*1947) se řadí k předním francouzským prozaikům, je také nositel prestižní Goncourtovy ceny. Z asi tří desítek románů, které vydal francouzsky, v českých překladech vyšly: Rodný list (Odeon, 1982), Ulice temných krámků (Mladá fronta, 1983), Takoví hodní hoši, Mládí (Svoboda, 1986), Dora Bruderová (Barrister & Principal, 2007).
Modiano zpracovává lidské příběhy osudově poznamenané historickými událostmi, přičemž se zaměřuje především na období německé okupace, ale i padesátá a šedesátá léta ve Francii, období války v Alžírsku. Jeho oblíbenou tematikou je exotika každodennosti a banálnosti, o níž referuje většinou pohledem zvědavého, skeptického vypravěče, který se přes všechno úsilí nikdy nedobere pravdy o osudech a událostech, jež ho trápí a často pronásledují. Romány se s železnou pravidelností odehrávají v Paříži: Modiano popisuje obskurní i bohaté čtvrti, smutné osudy Židů za okupace, ale i zahálčivou zlatou mládež a její svět. Pochybné, ztracené, nešťastné existence se pohybují bez jasného cíle, přežívají kdovíjak, někdy je okolnosti donutí k nízkým činům...
Porota významné světové ceny letos vybrala autora z evropské kolébky kultury, jenž jako by promlouval z časů, kdy lidé knihy potřebovali, protože přinášely odpovědi na jejich otázky. Modiano neprodukuje bestsellery ani se nechová jako mediální hvězda. „Nobelovka“ s ním ocenila to dobré, co francouzská literatura v posledním půlstoletí nabízí – a je v tom do jisté míry specifická: tradiční románový příběh s důrazem na to, jak je podaný. Nikoli román pro konzumní čtení, ale takový, co vybízí k přemýšlení.
Některé další tituly:
Du plus loin de l’oubli (Gallimard, 1996)
Vypravěč vzpomíná na dobu, kdy mu bylo dvacet, v šedesátých letech: jeho milá zmizí. Objeví ji po patnácti letech, ale jen na jeden večer, pak mu zase zmizí. A ještě jednou...
Román nijak nevybočuje ani námětem, ani jeho zpracováním z modianovského rámce: exotiku a kouzlo hledá v banálních, každodenních příbězích a osudech ztroskotanců, šmelinářů, šejdířů. Poněkud detektivní zápletka se odehrává ve známých kulisách, v Paříži, tentokrát v šedesátých letech, ale i později, mezi hotýlky, kavárnami, v metru... Poutá čtenáře nedořečenými a nevysvětlenými kusými zprávami o všem, co s románovými hrdiny bylo a je.
Postarší muž skládá dohromady útržky vzpomínek na minulých třicet let: muž bez domova s náhodně či podvodně získanými penězi, sešitkem obsahujícím vlastnoruční soupis pařížských domů, které mají zadní východ, se setkává se sobě podobnými věčnými cestovateli bez zavazadel a závazků, s nimiž se pustí kousek cesty, aniž by pomyslil na zítřek. Tajemná Thérese, kterou před lety znal jako Jacqueline, chodí stále oděna do šedé a hnědé, potahuje z neodmyslitelné cigarety a zanechává za sebou prázdné lahvičky od éteru. Ačkoli vypravěč a Jacqueline spolu hlavně ukradli v Londýně kufr, vypadá to, že tu šlo i o lásku... Kritika knihu považuje za zcela přirozené navázání na předešlou tvorbu. Modiano je natolik zavedený autor, že o jeho nové knize se sluší napsat.
Dora Bruder (Gallimard, 1997)
Vypravěč se snaží dopátrat osudu židovské dívky, o níž má jen útržkovité informace. Dohaduje se, jak to bylo s jejím útěkem od jeptišek, jak přežívala sama v okupované Paříži, stopa vede až do koncentračního tábora...
Des inconnues (Gallimard, 1999)
Ve třech povídkách, které tvoří tento svazek, jsou vypravěčkami ženy: tři dívky, jejichž jméno ani původ neznáme, všem je mezi šestnácti a dvaceti lety a všechny poznaly, co je útěk, vykořenění, samota, obtíže. První chtěla být manekýnkou – neúspěšně; přijede do Paříže a žije tu od jedné oslavy ke druhé, mládí jí odchází a život připadá jako nekončící útěk. Druhá, již rodiče opustili, strávila dětství v penzionátu. Rozhodne se utéci, zaměstnají ji bohatí zahaleči, žijící mezi Ženevou a Lausanne. V kufříku si vozí revolver po svém mrtvém otci, její deziluze ústí v zločin. Ta poslední odjede z Paříže do Londýna, pak se vrátí do rodného města, kde hlídá atelier mladého rakouského malíře v jeho nepřítomnosti, potkává profesora filozofie, stoupence sekty, kam také vstoupí. Jednotlivé osudy nejsou nijak zvlášť extravagantní, avšak jsou neobyčejně ovlivňované shodou náhod. Dívky je prožívají naplno. Jsou volné a zároveň zranitelné, jsou to snadné kořisti svůdců, neboť touží po velké lásce: jejich maličké životy mají obrovské trhliny. Modianovy texty obsahují poutavý příběh, avšak i tisíce otázek více či méně s ním svázaných.