Makedonský spisovatel, básník, vědec, rocker, nomád Aleksandar Prokopiev (1953) vydal v roce 2000 soubor krátkých textů, tzv. "antinávodů k osobnímu použití" (77 antiupatstva za lična upotreba, Skopje 2000). První antinávody napsal na jaře roku 1979 "v opuštěných horských kasárnách mezi dvěma nočními hlídkami." Od té doby k nim ukládal další roztodivné texty: povídky, eseje, jejich fragmety, obrazy, dojmy, nápady, vzpomínky… Říká, že se jedná o "rakopis vo proces", sbírka antinávodů je neukončené dílo, které se stále vyvíjí.

Poprvé vyšel soubor těchto textů v roce 1996 a navázal na Prokopievovu dřívější tvorbu. Autor je známý svou sympatií ke krátkým formám, jako povídkář se soustřeďuje na velmi stručné zápisy, jako básník patří k ojedinělým makedonským autorům poezie haiku.

První sbírku povídek Mladý mistr Hry (Mladiot majstor na Igrata) vydal v roce 1983, o jejím vzniku vypráví právě v antinávodech: Jako student exceloval v semináři moderní latinskoamerické literatury. "Po semináři za mnou přišla jedna známá básnířka, bývalá studentka literární komparatistiky a držitelka několika jugoslávských literárních cen: - Prokopiev, Prokopiev… To jméno je mi povědomé. Četla jsem nějaké tvé povídky v časopisech. S úsměvem od ucha k uchu jsem jí to odkýval, přestože jsem do té doby v žádném časopise ještě nic neuveřejnil. Dokonce jsem ani nic nenapsal, kromě několika pozapomenutých povídek z gymnaziálních let. - Chystáš knihu? - Snad příští rok, odpověděl jsem s ledovým klidem. - Potřebuju ještě čas, abych si ověřil, že jsou texty dobré. Ten večer jsem do obálky vsunul další lísteček s přáním - do osmi měsíců, do konce roku 1979, dokončit rukopis své první sbírky povídek. To přání se samozřejmě nesplnilo, ale ten rok jsem v zájmu jeho uskutečnění naškrábal asi deset krátkých povídek. Většina z nich se nakonec ocitla v knize, která vyšla o pár let později. Tak jsem začal psát. Opravdu."

V roce 1986 následovala druhá sbírka povídek …nebo… (…ili…), o rok později Plavba k Jihu (Plovidba kon Jug), v roce 1992 Slovo o Hadovi (Slovo za zmijata), dále již zmíněné Antinávody k osobnímu použití (Antiupatstva za lična upotreba), Ars amator-ia (1998), v roce 2000 rozšířená sbírka 77 antinávodů k osobnímu použití (77 antiupatstva za lična upotreba) a v roce 2001 vyšel soubor tří povídek pod názvem Voyeur (Voajer).

Antinávody vyšly ve skopském nakladatelství Magor v ediční řadě Něco mezi (Nešto pomegju). Tato řada se specializuje na neobvyklé a žánrově těžko zařaditelné texty doplněné obrazovým materiálem, který je součástí uváděného literárního díla. V této ediční řadě vyšly v poslední době např. knihy dvou makedonských malířů Aleksandra Stankovského a Dimitrii Duracovského nebo kniha o městě Skopji Vlady Uroševiće doprovázená bohatou fotodokumentací. Knihu Saši Prokopieva doplňují mimo jiné komiksy jeho přítele Igora Toševského, s nímž spolupracoval na další (právě vycházející) mezižánrové knize.

Počáteční Prokopievovy antinávody mají podobu skutečných (anti)doporučení jak psát, jsou to rady, které uděluje sám sobě. Je to jakýsi básnický manifest určený k osobnímu použití jednotlivců, nikoli k organizování nějaké básnické legie. Hned první antinávod výborně vystihuje Prokopievův přístup k umění, tak jak ho později nalézáme v celém jeho díle: "Neexistuje umění prvního, druhého a nějakého dalšího řádu. Současné umění si žádá zvraty, experimentátory a buřiče. Literatura se musí nasytit fotografií, filmem, komiksem, rockovou hudbou, televizí. Četba erotické literatury a sci-fi vrací víru ve vyprávění." Prokopiev píše o věcech, s nimiž je pevně spojen, které jsou jeho součástí a jejichž součástí je on: je to literatura, Balkán a jeho minulost a budoucnost, ale také on sám a jeho minulost. Tyto stálé podněty k úvahám jsou zastoupeny určitými symboly, těmi jsou Hra, Mýtus, Město, Plavba/Středomoří, Otec. V Antinávodech najdeme na tato témata povídky (54. antinávod, 55. antinávod) i úvahy (48.antinávod). V antinávodech s vyšším pořadovým číslem se vyslovuje k tématu, které ve své době nechalo klidným málokterého makedonského intelektuála, - ke kosovské krizi a bombardování Jugoslávie (73. antinávod).