MP

Michal Procházka

(1975) publicista, kritik, organizátor. Vystudoval filmová studia na FFUK v Praze, pracoval v literární příloze Salon, nyní působí na volné noze a spolupracuje s řadou festivalů, časopisů i s Českým rozhlasem. Věnuje se zejména frankofonní kinematografii, období přelomu 60. a 70. let a současné tvorbě Dálného východu.

Dnes se o tom povídá legenda. Maďarský filmař Béla Tarr navštívil údajně promítání Zelenkových Příběhů obyčejného šílenství. Po chvíli vylezl ze sálu a zatelefonoval svému producentovi. Film se mu údajně moc nelíbil, zato ho zaujal jeden herec: Miroslav Krobot.

Převést jeden z legendárních příběhů dětské literatury do filmu není jen tak. Vedle sebe se ocitly dva zcela rozdílné světy – poetika anglické literární tradice s mašinérií hollywoodského velkofilmu.

Tentokrát sáhl sedmaosmdesátiletý režisér po knize L'Incident. Nejnovější Resnaisův snímek nese název Les herbes folles (Šílené rostliny) a získal zvláštní cenu na posledním festivalu v Cannes.

Je docela překvapivé vidět českého hrdinu ve francouzském příběhu. Anebo si uvědomit, že některé kapitoly francouzské historie se nám mohou zdát také tak trochu „české“ – tedy podobné našemu národnímu osudu 20. století.

Autoři filmové adaptace se snažili těžit z úspěchu pět let staré knihy, jíž se v Japonsku zejména mezi mládeží prodalo na milion kusů. Navíc v hlavní roli záškolního milostného trojúhelníku tokijské barbíny se dvěma „drsnými hochy“ se objevila Juriko Yošitaka, mladičká hvězda z filmu Adrift in Tokyo i různých televizních seriálů: její nahoty si divák užije na plátně dost a dost.

Filmová adaptace Je l'aimais byla pro autorku Zabou Breitman zajímavou příležitostí. Filmaři stáli před problémem jak převést na filmové plátno rozjitřený rozhovor právě opuštěné manželky s jejím tchánem, který se odehrává v kuchyni vesnického domku, zatímco ve vedlejším pokoji si hrají dvě nic netušící děti.

Život je cesta, je zapsáno v naší kulturní obrazivosti. Odráží proud života, v němž člověk vždy opouští to staré a skrze nové krajiny či lidi se nakonec setkává sám se sebou.