Po románech La lenteur a L´identité jde o třetí Kunderův román psaný francouzsky. Nizozemci však mají primát v tom, že překlad vyšel dříve než francouzský originál, a tak máme prostřednictvím nizozemštiny možnost zjistit s předstihem, o čem náš krajan píše a jaké jsou první kritické reakce na román tohoto v Nizozemsku populárního českého spisovatele. Na příběhu české emigrantky Ireny Kundera zkoumá, nakolik je možné vrátit se po letech v cizině domů. Rozvíjí se komedie plná omylů, kde pouze autor má přehled o tragikomických zápletkách a provází je komentářem.

V recenzi románu (NRC Handelsblad, 1. února 2002) píše Arnold Heumakers: „(…) zamýšlí se tu nad Odysseou (velkým eposem o Návratu), nad nespolehlivostí paměti, nad ´zákony´ nostalgie a nad postupující západní civilizací, která mění hudbu ve všudypřítomný ´rámus´ a ze staré Prahy činí lacinou ´tanečnici´, jež se ´prapodivně svíjí ve světle reflektorů´. (…) Nikdo se nezajímá o zážitky navrátilců z exilu. Své původní místo by mohli zaujmout jen tehdy, pokud by se zřekli let prožitých v cizině. Ale to nelze, protože na té době právě nejvíc lpějí. Vzhledem k omezenému trvání lidského života se jim nedaří začít znovu. K tomu by musel člověk žít nejméně dvakrát tak dlouho, namítá Kundera, ale pak už nemůžeme mluvit o ´člověku´. ´Nic v jeho životě by už nebylo jako dřív: láska, ambice, city, stesk, vůbec nic.´ Chce tím vlastně říct, že právě specifická konečnost dodává lidskému životu charakter, štěstí i tragiku. (…) Kdo se hladce podřizuje všem změnám (…), potlačuje vědomí této konečnosti. (…) Je jasné, že Kunderovy sympatie jsou na straně těch, kdo se změnám podřídit nedokážou. To jsou skutečné oběti (…), oběti dějin, sebe sama a v neposlední řadě i oběti spisovatele. Postrkuje je na jejich tragické pozice jako pěšce po šachovnici. Ale v tom je současně síla Kunderova mistrovství: ať už je drží jak chce zkrátka, mají současně příležitost rozvinout se v živoucí postavy, které nás dojímají. Přes nevelký rozsah je tak Nevědomost mimořádně složitý román, nenapodobitelná mozaika příběhu a meditace skýtající dostatek látky k přemýšlení.“