Chilsko-francouzský umělec Alejandro Jodorowsky je osoba vskutku renesanční – svoji nezaměnitelnou surrealistickou imaginaci vložil do mnoha filmových, divadelních, hudebních i literárních projektů. Pro komiksové fanoušky je však především scenáristou, jehož příběhy se pojí se zvučnými jmény dalších komiksových velikánů, jako jsou Moebius či Milo Manara. V polovině osmdesátých let začal ve spolupráci s kreslířem Georgesem Bessem tvořit komiks Bílý láma, který v rámci edice Mistrovská díla evropského komiksu nyní přináší nakladatelství Crew. Jodorowského jméno se v této edici vyskytuje již počtvrté.

Zasazení rozsáhlého příběhu do oblasti buddhistického Tibetu konce devatenáctého století u Jodorowského nikterak nepřekvapí, neboť pro jeho díla jsou prvky mystiky a esoterismu typické. Knihu otvírá prorocký sen dalajlámy Mipama, chystajícího se na další reinkarnaci. Poněkud nečekaně se převtělí do syna bílých návštěvníků Gabriela, zatímco místo duchovního vedoucího kláštera má dočasně zastoupit láma Migmar. Toho však ovládne posedlost mocí, a tak je Gabrielův pozemský život plný strádání. Cesta k osvícení je ze své podstaty trnitá a dětství osudem pokoušeného Gabriela zabírá skoro celé čtyři sešity z celkových šesti. Takový důraz na formování jeho osobnosti je logický: zkoušky, jimž musí čelit, jsou natolik obtížné, že je může zvládnout jen někdo nadaný neobyčejnou duchovní silou, již pak zdůrazňuje Gabrielův útlý věk. Jeho vrstevníci se s ním zdaleka nemohou poměřovat, a není divu; nemají za sebou dlouhou řadu převtělení.

Protivenství potkávající reinkarnovaného dalajlámu mají dvě roviny. První představují intrikující mniši a mocichtiví jedinci, druhou nepokrytý odpor ke Gabrielově bílé kůži. To vše je v souladu s tezí o potřebě co největšího utrpení, z něhož teprve vzejde skutečná velikost. Ne každý by si s obyvateli Tibetu byl ochoten spojit výše zmíněné negativní vlastnosti, Jodorowsky však obnažuje lidskou podstatu až na kost. Ukazuje, že zlo dřímá v každém z nás, ať už v obchodníkovi, nebo v mnichovi. Málokdo je natolik vyrovnaný, aby vždy odolal vlastním démonům, tím spíše, je-li sám sužován nedostatkem. Jen ti s nejsilnější vůlí mohou dosáhnout duchovních výšin, ostatní jsou „jenom“ pokoušenými lidmi, kteří se chovají vypočítavě, zákeřně i slabošsky, ať už se nám to líbí, nebo ne.

V příběhu se jemně odvíjí i výklad dalších myšlenek buddhistické filozofie, což je vzhledem k akčnosti komiksu skutečně obdivuhodné. Kromě bojových scén oplývají silnou dynamikou i meditace či astrální cestování. A to je přesně chvíle pro famózní kresbu Georgese Besse, v jehož stylu lze jasně rozpoznat inspiraci Moebiem. Bess exceluje v magických, brutálních a vypjatých obrazech. K jejich zdůraznění užívá změny barev, jež jsou v jeho podání silným výrazovým prostředkem, ačkoli po prvním sešitu zřetelně ztrácejí na sytosti. Ovšem i kresba klidnějších pasáží se vyznačuje nenucenou virtuozitou, přičemž nejvíce zaujme do detailu propracovaná mimika postav, i těch vedlejších. Stejně tak z jednotlivých panelů prosakuje Bessova fascinace krutou krásou tibetské přírody. Jeho náklonnost k východním zemím a jejich mystice ostatně ukázal i v komiksu Leela et Krishna, na němž spolupracoval se svojí manželkou Laylou Bess.

Ačkoli se děj odehrává v historických reáliích, vyskytují se v něm čistě fantaskní prvky a stvoření. Zvířata obecně – především kočky – mají silný symbolický význam a pobývají na pomezí světů lidských a duchovních. Na pomezí lidské a zvířecí existence se zase nachází legendární tvor yetti, jenž má v příběhu podstatnou roli. Celou knihu vlastně tvoří veliké množství kontrastů, mezi nimiž se jednotlivé postavy pohybují, aby se jejich osudy nakonec spojily v přirozeně se vynořujícím konci.

Bílý láma je v nejlepším slova smyslu iniciační román, který nemá v komiksovém světě obdoby, už jen z toho důvodu, že Tibet nevykresluje pouze jako exotickou zemi, kam jezdí západní dobrodruzi za účelem získání nějakého magického artefaktu. Jodorowsky napsal přímočarý, avšak propracovaný scénář, na jehož základě rozvíjí své klasické duchovní úvahy, a Georgess Bess svou kresbou vdechl život realistickým i magickým prvkům jeho vyprávění. Z jejich spolupráce vznikl komiks, který si označení „mistrovský“ skutečně zasluhuje.