Augustova cena 2022
Augustova cena 2022

Augustova cena 2022

Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.

Listopadové vyhlášení prestižní ceny Augustpriset 2022 pro švédsky píšící autory ovládly ženy, z toho dvě s finskošvédským původem. Spisovatelka Ellen Strömberg, která zvítězila v kategorii literatury pro děti, žije ve Finsku a náleží k tamní švédskojazyčné menšině. Z netypické situace finských Švédů čerpala inspiraci i vítězka kategorie literatury faktu Nina van den Brink. Ta se vrátila k životnímu příběhu uklízečky a významné švédské levicové autorky Maji Ekelöf a obohatila jej o postřehy, dojmy a zážitky žen ze své vlastní rodiny, které si nedoceňovanou profesí také prošly. Asi nejsledovanější kategorie krásné literatury ovšem zůstala čistě švédskou záležitostí – porotu zaujala novinářka a lektorka tvůrčího psaní Ia Genberg. Vydání jejího románu Detaljerna (Detaily) už připravuje v překladu Martina Severýna nakladatelství Kniha Zlín.

Cenu v uvedených třech kategoriích každoročně uděluje svaz nakladatelů Svenska Förläggareföreningen v rámci slavnostního večera Augustgalan ve Stockholmu. Mimo bronzové sošky získávají autoři i finanční odměnu 100 000 švédských korun. Společně s hlavními kategoriemi je vyhlašována i „malá cena“ Lilla Augustpriset pro autory ve věku 16 až 20 let, kterou si letos odnesl 19letý Stockholman Ali Alonzo za novelu Döden i Rom (Smrt v Římě).

 

Vítězové hlavních kategorií

1. Beletrie: Ia Genberg za knihu Detaljerna (Detaily, Weyler förlag, 2022)

Ia Genberg (nar. 1967) je původní profesí novinářka. Debutovala v roce 2012 románem Söta fredag (Sladký pátek), který popisuje události jediného horkého dne v ulicích Stockholmu. Po této humoristické próze vyšla o rok později vážněji laděná kniha Sent farväl (Pozdní sbohem) o přátelství dvou dívek, které odnesl čas, ale zpráva o smrti jedné z nich svede jejich osudy opět dohromady při pátrání po tom, co se vlastně stalo. S větším odstupem vydala autorka v roce 2019 soubor pěti povídek s názvem Klen tröst och fyra andra berättelser om pengar (Chabá útěcha a čtyři další příběhy o penězích), ve kterých zkoumá lidskou hodnotu a význam majetku. Největší úspěch zaznamenala se svým loňským románem Detaljerna (Detaily), který jí kromě dvou nominací na další velké literární ceny přinesl i hlavní cenu v nejprestižnější Augustpriset.

Zatímco hlavní hrdinka leží upoutaná vysokou horečkou na lůžko, předstupují před ni postupně tři lidé, kteří pro ni kdysi znamenali vše. Než zmizeli, odešli, pominuli. Kritici i porota román popisují jako psychedelické balancování mezi přítomností a minulostí. Ze střepů informací se postupně skládají dohromady čtyři portréty hlavních postav a nabízí se otázka: Obrazem koho je nakonec portrét? Objektu, nebo toho, kdo drží štětec?

Stejně jako u zbylých knih Iy Gengerg recenzenti oceňují citlivé, velmi propracované a přesné zpracování námětu s dávkou melancholie a laskavého humoru, k čemuž autorce stačily necelé dvě stovky stránek. Recenze v médiích knihu oslavují jako skutečnou literární událost roku 2022. Kritik Björn Kohlström se dokonce nechal slyšet, že Ia Genberg je pečlivě střeženým tajemstvím švédské literatury, které by už mělo být představeno širokému okruhu čtenářů.

 

2. Literatura faktu: Nina van den Brink za knihu Jag har torkat nog många golv. En biografi om Maja Ekelöf (Už jsem umyla dost podlah. Životopis Maji Ekelöf, Norstedts, 2022)

Nina van den Brink (nar. 1966) je zkušená novinářka, které významné literární ocenění přinesla hned první kniha s výmluvným názvem „Už jsem umyla dost podlah“. V ní se vrací k životu spisovatelky, levicové aktivistky, pětinásobné matky samoživitelky a také uklízečky Maji Ekelöf (nar. 1918). Ta v roce 1970 vydala zlomové dílo Rapport från en skurhink (Reportáž z kýblu), které bylo poskládané z deníkových zápisků, jež nastřádala během 60. let. Ekelöf kromě popisu vlastního života zachycuje i dění ve společnosti, třeba šestidenní válku, závod ve zbrojení mezi Západem a Východem nebo přistání na měsíci. Kniha, která břitce reagovala na v té době populární angažované literární reportáže z celého světa, je dnes považována za švédskou klasiku.

Nina van den Brink na základě rozhovorů s dětmi Maji Ekelöf, jejími přáteli i uklízečkami s podobným osudem znovu vrací na scénu postavu spisovatelky, která se zapsala do historie dělnické literatury. Na základě faktů si sice místy domýšlí, jak se Maja cítila nebo co si myslela, ale podle levicového spisovatele a novináře Görana Greidera se jí podařilo vyhnout fabulacím a naopak připojením vlastních zkušeností z profese uklízečky vytvořila dílo, které „není knihou, ale životem samým“. Van den Brink totiž má se svou literární postavou mnoho společného: pochází z dělnické třídy, v její rodině mnoho žen pracovalo v pomocných a nízkopříjmových profesích a Nina sama si roli uklízečky vyzkoušela během pobytu ve Velké Británii. Biografii Maji Ekelöf tak mohla obohatit o zachycení fyzických prožitků spojených s náročnou prací i psychické stránky života lidí zastávajících neviditelné a nedoceňované funkce. „Celé to působí dojmem, jako kdyby Maja Ekelöf, která zemřela v roce 1989, napsala ještě jednu knihu,“ shrnuje Göran Greider ve své rozsáhlé recenzi.

 

3. Literatura pro děti: Ellen Strömberg za knihu Vi ska ju bara cykla förbi (Jen tamtudy projedeme na kole, Rabén & Sjögren a Schildts & Söderströms, 2022)

Ellen Strömberg (nar. 1987) se narodila a dodnes žije ve finském městě Jakobstad. Ve Finsku prorazila pod přezdívkou BFF se svým švédsky psaným blogem, na kterém otevřeně mluvila nejen o svém boubelatém těle a požadavcích společnosti na vzhled, ale i o depresích. Románový debut přišel v roce 2018, nesl název Jaga vatten (Honit vodu) a stejně jako o rok později vydaná Klåda (Svrbění) i aktuální kniha Vi ska ju bara cykla förbi (Jen tamtudy projedeme na kole) se odehrává ve světě dospívajících, kteří, ač jsou stále dětmi, připadají si skutečně dospělí. Jaký je život, když máte všechno před sebou?

Oceněný román popisuje život dvou nejlepších kamarádek na malém městě. Blíží se konec devítky a kolem se neděje vůbec nic. Mandě a Malin se říká „cyklistky“, protože pořád jezdí sem a tam na cestě za něčím zábavným. Může to být hezký kluk, párty nebo jakákoliv změna. Mandin idol začne pracovat v místní pizzerii a Manda má pocit, že teď by mohl život konečně nabrat spád. Jenže jak moc je pro něj zajímavá? A jak moc opravdu zajímá on ji?

Porota Augustpriset ocenila citlivé líčení zlomového období lidského života i to, že se ve vyprávění humor střídá se závažnými tématy. Čtenáři si chválí realistické líčení, které zaujme nejen proklamovanou věkovou kategorii od dvanácti do patnácti let, ale všechny, kdo rádi zavzpomínají na čas, kdy jim bylo kolem patnácti.

 

Přehled všech oceněných a nominovaných