Lipský knižní veletrh se ve své tradiční podobě naposledy konal v roce 2019 a pro nejnovější českou literaturu byl zásadní – otevřel jí cestu k dalším čtenářům, Česká republika totiž byla čestným hostem veletrhu a při té příležitosti vznikla řada překladů do němčiny. Následující tři ročníky překazila pandemie a válka – letos se ve veletržních halách namísto knih ocitli ukrajinští uprchlíci.

Ředitel Lipského knižního veletrhu Oliver Zille zahájil letošní předávání Ceny Lipského knižního veletrhu, jež se uskutečnilo ve čtvrtek 17. března 2022, tedy přesně tři týdny od ruského útoku na Ukrajinu, přednesem básně rusko-ukrajinské autorky Jeleny Zaslavské (nar. 1977), pocházející z Luhanské oblasti. Přivítal hosty, představil nominované a porotu, která letos vyhodnotila 441 titulů zaslaných do soutěže, jež uděluje cenu ve třech kategoriích: beletrie, odborná literatura a překlad. Může to být náhoda, souhra mnoha okolností či symbolický postoj jury, že právě překlad hraje v letošním ročníku Ceny Lipského knižního veletrhu mimořádnou roli: překlad jako možnost porozumět si, jako možnost vést dialog; překlad jako most – což je zřejmě nejčastěji užívaná metafora.

V kategorii beletrie zvítězil román Eine runde Sache izraelsko-německého autora Tomera Gardiho (nar. 1974), který vystudoval literaturu a pedagogiku v Tel Avivu a v Berlíně, kde nyní žije. Svůj třetí román, za nějž obdržel cenu, napsal zčásti v němčině a zčásti v hebrejštině – příslušné pasáže pro německé vydání přeložila Anne Birkenhauer. Román boří čtenářská očekávání a žánrové konvence volbou dvojího jazyka, přičemž i autorova „původní němčina“ je němčina lámaná, s chybnými slovními tvary a pozměněným pravopisem, silně tematizuje hledání identity, zkušenost s cizostí a zrcadlení příběhů.

V první části se Tomer Gardi jako literární postava vydává se svým mluvícím psem a s elfem na fantaskně dobrodružnou plavbu, v druhé části román popisuje cestu do Evropy a zpět, kterou v 19. století podnikl indonéský malíř Raden Saleh, žijící na Jávě. Tento historický román je přitom odrazem naší doby. Porota ocenila mimořádnou jazykovou preciznost Gardiho románu a označila jej za „taškařici“, v níž na sebe drsně naráží skutečnost a fikce.

V kategorii beletrie se o cenu ucházeli také prozaik, novinář a překladatel Dietmar Dath (nar. 1970), Heike Geissler z Lipska (nar. 1977), filmová herečka a režisérka, hojně překládaná dramatička a spisovatelka původem z Istanbulu Emine Sevgi Özdamar (nar. 1946) a rodačka z Moskvy, žijící od 80. let v Německu Katerina Poladjan (1971).

V kategorii odborná literatura obdržela ocenění básnířka a překladatelka Uljana Wolf (nar. 1979) za své eseje a přednášky o překládání poezie Etymologischer Gossip. Essays und Reden. Wolf žije v Berlíně a New Yorku, překládá z polštiny a americké angličtiny. Porota k oceněné knize uvedla, že ji lze číst jako intelektuální autobiografii, v níž Wolf přináší „úvod do otázek etiky a poetiky překladu – a jemně upozorňuje na jeho společenskopolitickou relevanci“.

Za překlad románu Nevermore ve Francii žijící spisovatelky Cécile Wajsbrot (1954) byla oceněna Anne Weber, nositelka Německé knižní ceny 2020. V románu Nevermore překládá francouzská autorka, která je sama rovněž překladatelka, slavný román K majáku Virginie Woolfové. Německého překladu se ujala rovněž renomovaná autorka a překladatelka v jedné osobě – porota se nechala slyšet, že jde o „Roman Noir“ překladatelského řemesla.

Video z předávání ceny 17.3.2022