První desetidílná série popularizačně-vzdělávacího cyklu NEZkreslená věda, zaštítěného Akademií věd České republiky, se na internetu objevila už v roce 2014 a ihned si mezi pedagogy, studenty i nadšenci pro vědu z řad široké veřejnosti získal značnou oblibu. Ta ani po letech neochabla, ba naopak, v lednu 2022 se na youtubovém kanálu Otevřená věda objevil první díl již sedmé série, příhodně seznamující diváky s problematikou virů a epidemií. Vzhledem k podobě epizod, v nichž divák díky technice stop-motion přímo sleduje vznik jednotlivých kreseb pod rukou ilustrátora Tomáše Zacha (v nejnovějších sériích jej vystřídala Markéta Smolíková Kubátová) a k tomu poslouchá komentář čtený Pavlem Liškou (později jej doplnili další známí herci), se doslova nabízelo, aby pořad dříve či později vyšel i v knižní formě. Vhodná chvíle nastala v druhé polovině roku 2021, kdy na pultech knihkupectví přistála takřka třísetstránková publikace Nezkreslaná věda, která v papírové podobě nabízí hned třicet epizod z prvních čtyř sérií cyklu (a jednu z páté).

Témata jsou veskrze přírodovědná. Čtenáři se seznámí například s fungováním nervové soustavy, metabolismu či imunity, vývojem člověka, proteosyntézou (tvorbou bílkovin), genetikou, fotosyntézou, základními principy očkování nebo pozoruhodným životem včel. Vedle biologické a medicínské problematiky dostávají prostor i otázky z oblasti chemie, fyziky či informatiky. Samozřejmě dojde na vznik vesmíru, teorii relativity a kvantovou mechaniku, ale nechybí ani kapitoly o aerodynamice, o vlastnostech, přirozeném vzniku i průmyslové výrobě diamantů, těžbě a zpracování ropy, fungování počítačů, skladování energie, problematice plastů nebo principu 3D tisku.

Vzhledem k rozsahu jednotlivých kapitol, které navíc neobsahují žádné závratné porce textu, tvůrci přirozeně nemohou zacházet do větších detailů, avšak výtečné a často i velmi humorné ilustrace Tomáše Zacha tato omezení plně kompenzují a informační hodnota všech témat je překvapivě vysoká. A možná i vyšší, než budou čtenáři neznalí původního pořadu očekávat. Ačkoli se na první pohled může zdát, že je kniha určená primárně dětem, a to spíše těm mladším, na spousty nových informací (nebo alespoň oprášení těch zapomenutých) se mohou těšit i dospělí. Aleš Vémola, jenž knihu napsal, se totiž nebál ani celkem složitých otázek. Příkladem může být popis tvorby bílkovin (přepis DNA do RNA a následné sestavování bílkoviny na ribozomech) nebo neintuitivních zákonitostí mikrosvěta (princip superpozice, vysvětlení kvantové provázanosti apod.).

Pokud jde o faktickou správnost obsažených informací, což v případě dětských knih není samozřejmost a na trhu se objevuje všelicos, je Nezkreslená věda jištěna hned na několika úrovních. U publikace zaštítěné Akademií věd České republiky, která je nejvýznamnější neuniverzitní vědeckou institucí v zemi, to zas tak nepřekvapí. Zárukou toho, že v textu nezazní žádné vědecky nepodložené nebo zkreslené informace a polopravdy, jsou vedle Aleše Vémoly i odborní recenzenti a především odborní garanti, kteří jednotlivým kapitolám propůjčili své jméno. Pod tou o vývoji člověka je kupříkladu podepsán evoluční biolog Jaroslav Flegr, pod kapitolou o genetice Eduard Kejnovský a pod tou o zemětřesení seismolog Aleš Špičák.

Byť doporučenou věkovou hranici kniha neuvádí, pro děti mladší deseti let nejspíš moc zajímavá nebude a nejvíce ji ocení žáci druhého stupně a středoškoláci, jimž pomůže i při opakování některých témat na zkoušku či písemku. Pokud rodiče i přesto Nezkreslenou vědu pořídí mladším ratolestem, musejí se krom žádostí o objasnění některých komplikovanějších pojmů připravit i na to, že budou muset vysvětlovat, co je to anální styk, na nějž čtenáři ve slovní i grafické podobě narazí v kapitole o HIV a AIDS, nebo co má trubec na mysli, když v souvislosti s rozmnožováním včel smutně pronáší: „Stejně s námi vy***ou…“

Knize v podstatě není moc co vytknout. Vědu popularizuje vtipně, bez zbytečného zjednodušování a troufám si říct, že přesně tak, jak si dnešní rychlá doba žádá. Děti mají mnoho jiných možností rozptýlení a jen málokteré by patrně ocenilo a četlo moderní verze někdejších výborných, vyčerpávajících a dodnes fascinujících knih typu Elektřina kolem nás (Albatros, 1981) od Zdeňka Opavy (v podobném duchu později ještě napsal tituly Matematika kolem nás a Chemie kolem nás). Kapitoly z Nekreslené vědy nezaberou více než deset minut četby, a pokud téma zaujme, není v dnešní době problém dohledat si víc. V tomto ohledu by určitě přišel vhod seznam doporučených knih či časopiseckých článků dostupných online, jehož absence je jedním z mála drobných nedostatků.

Tím dalším by mohlo být okrajové zastoupení společenskovědních témat, nicméně autoři si to uvědomují a v ediční poznámce slibují, že příště, bude-li nějaké, už bude poměr přírodních a společenských věd vyvážený. A bylo by velkým překvapením, kdyby se knižní verze druhého dílu nedočkala, třebaže nenabízí nic, co by ve videích nezaznělo. I tak má potenciál oslovit rovněž ty, kdo původní cyklus nezaznamenali. Popularizace vědy je totiž stejně důležitá jako věda samotná, a je-li možnost, jak pro vědu zaujmout mladší čtenáře a vysvětlit jim, jak věda funguje, v čem spočívá její přínos a proč si vědci zaslouží naše uznání, byla by škoda ji promarnit.