Když v roce 2021 vyšly do knižní podoby převedené tři desítky původně animovaných videí, jež vznikla v rámci vzdělávacího cyklu NEZkreslená věda, zaštítěného Akademií věd České republiky, výsledek možná až předčil očekávání. Nebylo totiž vůbec jisté, jestli celý koncept, který mimo jiné těží i z hlasových komentářů známých herců, obstojí také na papíře – přece jenom na čtenáře klade trochu jiné nároky než na diváka. Ale podařilo se, což dokládá i nominace na prestižní Zlatou stuhu za literární část v kategorii literatura faktu pro děti a mládež. Díky hravému textu i názorným ilustracím kniha dokázala mladším i starším čtenářům srozumitelně, přesto bez zbytečných zjednodušení vysvětlit celou řadu složitých, převážně přírodovědných témat, od kvantové fyziky či elektrochemie po genetiku a evoluci. Není proto divu, že se po třech letech na pultech knihkupectví objevilo nesměle přislíbené pokračování, které navíc vychází rovných deset let po odvysílání první řady seriálu. (Mimochodem dnes už běží devátá a potenciální témata vyčerpána rozhodně nejsou.)

Proměny autorského kolektivu

Grafickou podobou Nezkreslená věda 2 nepřekvapí, což je vzhledem ke kvalitě prvního dílu dobře. Drží se ilustrací použitých v animovaném cyklu, třebaže tentokrát se o ně místo Tomáše Zacha postarala Markéta Kubátová-Smolíková. V autorském kolektivu nejde o jedinou obměnu. Zatímco text „jedničky“ měl na svědomí Aleš Vémola, pokračování se ujala Lucia Kajánková, nicméně ani v tomto případě se změna nijak nepodepsala na výsledné kvalitě, na níž vedle editorky Lucie Šavlíkové opět dohlížela plejáda odborných garantů. Jediný podstatnější rozdíl tak spočívá v rozsahu, který se z třiceti kapitol a necelých tří set stran smrsknul na jednadvacet kapitol a lehce přes dvě stovky stránek, včetně slovníčku pojmů a rejstříku.

A odlišná jsou samozřejmě i probíraná témata. Už v ediční poznámce k prvnímu dílu autoři uznali, že s ohledem na do té doby vzniklé epizody seriálu v knize převažují kapitoly zabývající se přírodovědnými či technickými otázkami nad těmi humanitními, avšak slíbili, že „vznikne-li v budoucnu druhý díl publikace, bude v něm již poměr mezi těmito dvěma oblastmi vědeckého zkoumání vyváženější“. Tento slib do puntíku dodrželi. Kromě laseru, černých děr, objasnění fungování srdce a mozku či přiblížení principu vodíkového pohonu a zamyšlení se nad jeho budoucností se větší měrou věnují také humanitním či společenskovědním otázkám, například teorii her či charakterizaci různých politických systémů. Velmi zajímavá a poučná je série kapitol, které se zabývají historií dvacátého století, od Mnichovské dohody přes události roku 1968 a sametovou revoluci po rozdělení Československa. Pro mladší čtenáře to dost možná bude první detailnější seznámení s těmito zásadními okamžiky naší minulosti a připomenout si kontext, v němž se odehrávaly, neuškodí ani jejich rodičům.

Newtonovo jablko a uhelné prázdniny

Krom výše zmíněného autoři popisují například fungování gravitace (ano, dojde i na proslulé Newtonovo jablko, ale také pár vzorečků), v souvislosti s nedávnou pandemií vysvětlují, co jsou to viry a jak se šíří, přičemž se nevyhýbají ani letitému vědeckému sporu ohledně toho, jestli jsou viry živé, neživé nebo něco mezi. V rámci historických kapitol líčí, co byly takzvané uhelné prázdniny (v roce 1979), proč k nim došlo a jaký dopad měly na celou tehdejší společnost. Skvělé je, že dětem kniha alespoň v základních obrysech objasní též fenomén klimatické změny, o kterém nepochybně doma, ve škole i v médiích slýchají, ale o němž si na základě mnohdy rozporuplných, scestných či zcela lživých informací mohou jen stěží udělat ucelenější představu. Že takovou kapitolu někteří označí za indoktrinační je věc druhá, nicméně i díky tomu balancuje na hraně obou „oblastí vědeckého zkoumání“, o kterých autoři hovoří.

Pro Nezkreslenou vědu 2 platí v podstatě totéž co pro první díl. Převedení animovaného seriálu do knižní podoby dopadlo báječně, ba dokonce je v některých ohledech příhodnější pro hlubší porozumění tématu, protože obrázky nikam neutíkají a čtenář má více času se nad problematikou zamyslet (divák sice může stejného efektu dosáhnout pozastavením obrazu, to však není příliš praktické a trochu to tříští výsledný dojem). Je pravda, že první díl vyzobal ta nejpoutavější témata, jako je radioaktivita, jaderná elektřina, světlo, vývoj člověka nebo fotosyntéza, nicméně druhý díl se stále drží na velmi vysoké úrovni, nehledě na to, že hodnocení výběru témat je nutně značně subjektivní. Rozhodně potěší již zmíněné větší množství humanitně zaměřených kapitol, třebaže příště, bude-li jaké, by bylo vhodné jejich rozmanitost ještě kapku zvýšit, aby se netočily primárně kolem historie.

Atraktivní grafickou podobou, srozumitelností, aktuálností poznatků i důrazem na jejich správnost Nezkreslená věda 2 výtečně ukazuje, jak přiblížit vědu dětem (doporučit se dá čtenářům od deseti let) a jak konkurovat mnoha jiným formám zábavy i poučení. Je také dobře, že autoři, kde to bylo možné, upozorňují na výzkumy českých badatelů. Nejenže ukazují, čím se mimo jiné pracovníci Akademie věd zabývají, ale vědci díky tomu také působí jako lidé z masa a kostí, což může mladé čtenáře inspirovat, aby se sami vydali na vědeckou dráhu a přispěli k lidskému poznání.