Je opravdu důležité, aby se literární časopis prezentoval i na sociálních sítích? Co od toho máme čekat? Jak správně sítě používat a jak intenzivně se jim věnovat? Podobné otázky na redakčních schůzkách probíráme velmi často. Někdo všechnu tu povrchní aktivitu s fotkami knih a kafíček považuje za zbytečnou, ba trapnou, jiný ji rezolutně hájí a tvrdí, že bez ohlasů na „sockách“ je literární časopis předem mrtvý. Potřebovali jsme oba ty tábory sblížit a hlavně jsme si na celou tu věc chtěli udělat nějaký názor. Proto jsme na další workshop v rámci projektu iLiLaboratoř literární kritiky – v jehož rámci se jako redakce snažíme vzdělávat, abychom dokázali svou práci zase nějak zdokonalit – přizvali Kláru Mouchovou, která se v této oblasti orientuje mnohem lépe než běžný redaktor literárního časopisu. Jako absolventka žurnalistiky (FSV UK) a Studií nových médií (FF UK) je dnes totiž uznávanou odbornicí na správu sociálních sítí. Vystupuje mimo jiné jako KlaPi.

iLiteratura: V čem může být pro uživatele sociálních sítí přínosné sledovat profily zaměřené na kulturu, zejména pak profily literárních časopisů – třeba iLiteratury?
Klára Mouchová: Pro mnoho uživatelů, a zvlášť mladší ročníky, jsou sociální sítě v dnešní době hlavním zdrojem informací a způsobem spojení se světem. Sledování kulturních profilů a literárních časopisů jim proto může sloužit jako velmi důležitá připomínka, aby nezapomínali věnovat svůj volný čas také kultuře a knihám. Zároveň podle mne literární časopisy představují určitou autoritu: jako čtenář mám jistotu, že zde recenze píší lidé, kteří literatuře rozumějí, a ne pouze nějaký nadšený blogger.

iLiteratura: Je vůbec možné propojit literaturu se sociálními sítěmi originálně a efektivně? Nejsou ty stylizované fotografie knihy při západu slunce jen taková bublina, která ve srovnání s tichým prožitkem četby vždycky praskne?
Klára Mouchová: Podle mne je přínos sociálních sítí, a především komunit tzv. bookstagramerů a booktuberů, velice důležitý a nepopiratelný především v tom, že stále rozšiřují povědomí o čtenářství. Ty zmiňované líbivé fotky knih mohou sice působit povrchně, ale alespoň uživatele vedou zpět k literatuře. A i mezi mladými, kteří jsou často na sociálních sítích nejaktivnější, budují povědomí o čtení a lásku ke knihám. Sociální sítě jsou sice pro knihy svým způsobem konkurencí, ale i mně samotné se nezřídka stane, že si při pohledu na příspěvek své oblíbené bookstagramerky řeknu „Dneska už Instagram stačil, měla bych ten telefon zahodit a jít si místo toho číst…“

iLiteratura: My jako redaktoři a recenzenti jsme lidé do značné míry tradiční, konzervativní – vždyť čteme knihy, které na světě existují tisíce let. Nezaprodáváme tak trochu sami sebe, když se o ně různými způsoby dělíme se sociálními sítěmi, které jsou ještě v plenkách? Jak tohle spojení vnímáte vy?
Klára Mouchová: Osobně jsem velký milovník knih, ale zároveň nadšenec pro nové technologie. Propojení starého a nového mi připadá jako logická cesta, bez toho bychom se jako civilizace nikam nevyvíjeli…