Vizuálních publikací zaměřených na bytový design existují podle autorky celé řady a běžného člověka ve výsledku spíš odvádějí od podstaty věci. „Už nás nebaví zařizovat si domácnost jen očima. Věci příjemné na pohled nemusejí být totožné s tím, co je příjemné pro naše tělo,“ říká Frida v jednom rozhovoru a chce se dodat, že totéž platí pro duši. Jinými slovy, v záplavě trendů a vizuálně podmanivých řešení se snadno ztrácejí naše vlastní potřeby a pocity. Výsledkem bývá domov, který se snaží imitovat vzorové pokojíčky z časopisu nebo obchodního domu, ale postrádá jak osobitost, tak pochopení pro běžné denní úkony svých obyvatel.

Vlivná švédská bloggerka Frida Ramstedtová (nar. 1979) nabízí nám laikům přehledný, strukturovaný a srozumitelný návod, jak pochopit principy bytového designu a jak je doma aplikovat v závislosti na individuálních možnostech – ať už prostorových, nebo finančních. Racionální tipy od výběru tapet až po šířku botníku jsou založené na dlouholetých zkušenostech i kontaktu s mnoha profesionály. Čtenář si postupně skládá mozaiku pojmů, jako je zlatý řez, ohnisko, kotvicí bod, kontrast nebo textura, a dozvídá se, proč jsou důležité pro kýžený pocit pohodlí a harmonie. Asi nikoho nepřekvapí, že za abstraktním a subjektivním pojmem „pocit“ se skrývá sada konkrétních příčin. Když v našich zeměpisných šířkách vyzdvihujeme takzvaný skandinávský styl, zmiňujeme stále dokola jen jeho základní prvky – přírodní materiály, světlé barvy, minimalismus. Frida Ramstedtová se ho pokouší nahlédnout z větší šíře, aby si z něj každý mohl vybrat to své a použít jej coby odrazový můstek pro vlastní představy.

Zdaleka ne všichni jsme pochopitelně nadšenci se zálibou v zařizování interiérů svého domova. Často necháváme vybavení organicky narůstat nebo se proměňovat podle toho, co nám život přináší, co zdědíme nebo co se nám zrovna namane. Předností sympatického manuálu švédské bloggerky je to, že myslí na všechny: jak na čerstvé majitele moderní nemovitosti, tak na dlouholeté obyvatele historického činžáku nebo na nájemníky cizího bytu. Ramstedtová vychází z toho, že každý, kdo někde bydlí, může při troše snahy přijít na něco, co by jeho domovu prospělo a promítlo se do toho, jak se doma cítí. Není nutné hned kupovat nový nábytek, mnohdy stačí přeskupit ten stávající nebo pomocí nenáročných úprav dosáhnout překvapivého efektu.

Právě tento přístup dělá z publikace dobrého parťáka, jehož rady si člověk opravdu cení. Příručka nenabádá k drastickým změnám a volí umírněnost. To souvisí i s ekologickou motivací, která se textem nenásilně vine jako smysluplný podkres. Místo aby autorka hlasitě apelovala na to, že je třeba si pořizovat nadčasový – klidně i bazarový – nábytek z kvalitního materiálu, neboť je to šetrné k přírodě (což je sice svatá pravda, ale pro mnoho lidí chabý důvod), vysvětlí spíš, proč takový kousek lépe funguje v interiéru, tudíž nás déle těší a vyplatí se pak i finančně. Nebo proč starší pokojovka od babičky dodá parapetu hlubší charakter než rychlená kytička ze zahradnictví.

Bezhlavé kopírování trendů se naopak snaží ukázat jako kontraproduktivní. Trvalejšího výsledku dosáhneme, pokud se zamyslíme nad svými skutečnými preferencemi, ale i nad kontextem budovy nebo prostředí, kde se interiér nachází. Autorka zároveň neopomíná principy převzaté z přírody (například tmavé barvy níž k podlaze, světlejší směrem ke stropu) ani poznatky z oblasti ergonomie nebo fungování mozku. Navzdory střídmým obrázkům tak její kniha představuje vizuálně stimulující a inspirativní materiál.

Ani Ramstedtová se tu a tam nevyhne povrchnějším radám zahrnujícím úhlednou kupičku časopisů a vonnou svíčku, ale celkově kniha rozhodně nepřipomíná mnohdy prázdné fráze ve stylu hygge. Zabývá se podstatnými aspekty našich domovů a manuál je tak ve výsledku hodný svého jména – je srozumitelný, nápomocný a přináší konkrétní tipy pro široké spektrum domovů a jejich obyvatel. Obejde se bez poučování: na pojem „vkus“ narazíme v textu minimálně, ale zato se dozvíme, jak lze záležitosti vkusu vměstnat do jednoduchého vzorečku nebo geometrického tvaru a proč to našemu oku lahodí. Pro české čtenáře, kteří stále zařizují své byty či domy spíše svépomocí než za spolupráce architektů a designérů, je tato publikace víc než vítaná.