Všude dobře, doma nejlíp. Notoricky známým příslovím začíná obsáhlý manuál švédské stylistky a bloggerky Fridy Ramstedtové. Cílem praktické příručky je podat srozumitelný návod, jak na to, aby se podstata přísloví zhmotnila a vyplnila právě ve vašem obydlí, alespoň pokud jde o jeho vybavení, vzhled a funkčnost. Fotografie vzorových a inspirativních interiérů na lesklém papíře ale nečekejte. Naštěstí.
Helena Stiessová
Henning Mankell měl širší záběr než jen detektivky, psal divadelní hry, knížky pro děti či romány inspirované jeho životem v Mosambiku. Smrt ho dostihla ve chvíli, kdy byl nesmírně unavený bojem s rakovinou, ale zároveň pořád tvořil a v hlavě už měl námět na další Wallanderův případ.
Oskar má problém. Spolužáci ze školy ho šikanují a dvanáctiletý obtloustlý kluk může jen snít, jaké by to bylo vrazit třeba do svých trýznitelů nůž a otočit jím v ráně. Ale ani Oskarova bujná morbidní fantazie neobsáhne to, co se chystá udeřit na stockholmské sídliště, kde Oskar bydlí.
Joona Liina z románu Hypnotizér má před Vánoci. Vzhledem k jeho práci pro něj ale platí poněkud nezvyklá rutina: sníh, vražda, vyšetřování. V drsném prosincovém počasí se švédský kriminální komisař finského původu pouští do nechutného případu.
Švédský spisovatel Alexander Ahndoril (1967) pojmenoval svůj román z roku 2006 Režisér. Jinou možnost vlastně neměl, vždyť se rozhodl psát o jedné z největších filmařských legend. Jeho románovou postavou se stal Ingmar Bergman (1918 – 2007).
Barva střídá barvu, fialové, žluté, modré kostky domů tvoří celé dlouhé ulice. Jedna z kostek představuje cukrárnu a u kavárenského stolku před růžovým domem sedí na židličce plyšový medvídek.
Ve svém zatím posledním díle si švédská spisovatelka M. Axelssonová bez nároku na správné závěry pokládá otázku, jaký je muž, který si kupuje sex. A jaká je žena, která na to mlčí.
Až doposud měli čeští zájemci o dějiny moderních skandinávských literatur k dispozici jediný souborný pramen informací. Teď vedle Slovníku severských spisovatelů (D. Hartlová a kol., Libri 1998, 2004) vytrysklo nové zřídlo, které svým neslovníkovým charakterem skýtá prostor pro hlubší pohled na literaturu severu.
Pozoruhodná knížka vyšla v letech 1906 a 1907, stala se vlastivědnou učebnicí pro devítileté školáky, a nadto získala autorce světovou slávu. Nakladatelství Meander ji nyní vydalo v novém českém překladu podle zkrácené švédské verze.