Zatímco na loňské prázdniny vystartovaly „děti chytrých rodičů“ s „hravou knihou“ Raketa (která shrnovala výběr toho nejlepšího z prvních 15 čísel stejnojmenného časopisu vydávaného nakladatelstvím Labyrint), letos je může proti nudě vyzbrojit Příběhostroj, obrazová kniha, v níž tvůrci časopisu Raketa spojili síly s publicistou René Nekudou.

Ostřílený lektor tvůrčího psaní, editor, autor povídek a divadelních her René Nekuda (nar. 1986) vydal před dvěma lety Kreativní zápisník, který zaznamenal enormní prodejní úspěch. Titul adresoval „hravým dospělým“, kteří chtějí mj. zjistit, jak jim „funguje kreativita“. Novinka nazvaná Příběhostroj cílí na děti mladšího školního věku a zároveň dospělé, s nimiž budou děti své příběhy sdílet. Bohatě a nápaditě ilustrovaná kniha má totiž nejen rozvíjet kreativní myšlení a vypravěčské schopnosti dětí, ale především stimulovat dialog, podporovat vzájemnou komunikaci a lákat k tomu, abychom aktivně trávili společný čas a učili se jeden od druhého. Abychom se nechali inspirovat a s chutí si vykládali nebo třeba i vymýšleli vlastní rodinné historky, na které se bude ještě po letech vzpomínat a které mezi námi vytvoří neviditelné, ale silné citové pouto. Až se naučíme vyprávět a sdílet své příběhy, zmizí možná ze světa nejedna bolístka a křivda a nepochopení, oslabí se možná potřeba autoterapeutického psaní, protože lidé se budou umět se svými zážitky a minulými traumaty vypořádat jinak, a v literatuře se tak uvolní prostor pro nová témata, nechal se unést svým snem René Nekuda v jarním rozhovoru pro Respekt (11/2019, s. 64).

Od vize k realitě
Příběhostroj není kniha takzvaně na jedno použití, je to spíše krásně ilustrovaný pracovní sešit, soubor úkolů a podnětných otázek, výzev a překvapení. Svou koncepcí se částečně opírá o Nekudův prověřený Kreativní zápisník a také další inspirační on-line nástroje zvané Povídkář a Příběhovač, které na svém webu René Nekuda nabízí, zejména o princip náhodného generování či chceme-li losování slov. V rozích každé dvoustrany Příběhostroje jsou slova, která má každý hledač příběhů zapojit do své story. Nepanuje chaos, databáze slov je utříděná: vlevo nahoře sídlí postavy, vpravo nahoře trůní předměty, levý dolní roh okupují místa, pravý dolní patří činnostem, vlastnostem nebo akcím. Příběhostroj tak umí na svých 140 stranách vygenerovat na 12 milionů slovních kombinací! Kromě toho kniha předkládá 60 rozmanitých úkolů, při jejichž plnění je někdy třeba i kreslit, psát a lepit. Nebát se! Hrát si! Začít se dá úplně na konci, kde jsou jako bonus tři začátky různých příběhů, anebo přistoupit k Příběhostroji jako „nováček“, pokračovat jako „učeň“, v dalším levelu se stát „tovaryšem“ a dotáhnout to až na „mistra příběhostroje“. Nápovědy k příběhům jsou s každou vyšší úrovní sporadičtější – nováčkům je nabídnuta kostra příběhu, který mají obohatit o detaily; mistr už si musí vystačit třeba jen s ilustrací nebo jednou konkrétní větou, která nastolí úvodní situaci, a dalším vodítkem jsou jen nečekané otázky. Přestup do vyšší úrovně stvrzuje také proměna vizuálního prostředí – každá část knihy byla svěřena jiné ilustrátorce. Na projektu se podílely Marie Urbánková (nar. 1995), Johana Švejdíková (nar. 1977), Tereza Lukešová (nar. 1993, též ilustrátorka Kreativního zápisníku) a Aneta Františka Holasová (nar. 1985), jejichž výtvarný rukopis dobře známe ze stránek časopisu Raketa.

Už první větou, kterou Příběhostroj sám sebe definuje, zakládá magickou atmosféru, o niž dále pečuje nejen svou strukturou, ale i slovníkem: „Příběhostroj je klíč od kouzelné brány do tajuplné říše, kde je opravdu všechno možné.“ Ať tedy hledači příběhů počítají s tím, že tu narazí na mluvící zubní kartáček, bezzubého krysáka nebo alergického upíra, kápi neviditelnosti, lektvar lásky, rozvrzanou skříň, zapadlý hostinec či ošklivost a překážku.

Příběhostroj je originální experiment, na jehož adresu už zaznělo z mnoha úst hodně chvály. Je to publikace na první pohled přitažlivá, svůdná, chce se nám vlichotit, že s ní nemůžeme nikdy udělat chybu, apeluje na naši jedinečnost. Jedno úskalí (viděno očima dospěláka) s sebou však přece jen nese: nikomu nedá nic zadarmo! Možná to bude zprvu skřípat, než náš mašinfíra v hlavě přehodí výhybku.

Trailer ke knize zde