Letošní dvanáctý ročník komiksových cen Muriel přišel s několika novinkami, z nichž jednou bylo zařazení nové kategorie pro nejlepší komiksy pro děti. Porota vybrala trojici, která je jakýmsi průřezem tohoto komiksového segmentu – vedle rozevlátě karikaturní Morgavsy & Morgany od Petra Kopla se tu objevila křehce vyhlížející, „artovější“ série Matylda a Růžovej vlk od kreslířky Petry Josefiny Stibitzové a scenáristky Jany Šrámkové. Nakonec zvítězila civilní série Honzy Smolíka Inspektor Hopkins zasahuje, možná i proto, že zatímco dva zmíněné seriály jsou zatím k dostání jen v časopisech (Koplův ve Čtyřlístku, druhý jmenovaný v Raketě), Inspektor Hopkins, který původně vycházel na stránkách populárně historického magazínu Časostroj, už vyšel také knižně. Pro pořádek dodejme, že sebrané příběhy Morgavsy a Morgany by se měly na pultech knihkupectví objevit ještě letos.

Honza Smolík znovu oživuje populární žánr komiksových detektivek, kdy děti hledají skryté předměty, porovnávají výpovědi podezřelých a časoprostorové nesrovnalosti, na jejichž základě odhalí pachatele. Nejslavnějším českým komiksovým detektivem byl inspektor Štika od Jiřího Kalouska, který bavil generaci Husákových dětí v 70. a 80. letech, přičemž kopíroval francouzskou předlohu Záhady detektiva Ludvíka. Jeho nejpopulárnějším pokračovatelem byl komisař Vrťapka, který však nepoužíval komiksová okna a kde mělo pátrání především formu luštění různých kvízů a hádanek, které postupně eliminovaly podezřelé.

Smolík kombinuje oba postupy a jeden dvoustránkový komiksový případ vždy střídá s hádankářským. Pomyslná „detektivní“ úroveň však trochu zklamává – zejména v komiksech brzy vyjde najevo, že způsobů řešení není mnoho (nejčastěji se opakuje hledání skrytých předmětů či lidí, občas to zpestří vylučování podle oděvů, případně povšimnutí si nějakého unikátního rysu pachatele, jako například, že je levák) a postupně to nutně začne být repetitivní. Také hádanky se opakují, ale tam alespoň autor střídá více typů rébusů, bludišť, doplňovaček a skládaček, takže se děti nudit nebudou, jen to pro většinu bude kniha na jedno použití, pokud tedy nebudou luštit jemnými tahy tužkou, po jejichž vygumování nezbydou stopy. To samé platilo o případech Vrťapkových, jež nicméně autoři Pavla Etrychová a Petr Morkes okořenili obrazovými a slovními hříčkami plnými popkulturních odkazů a parodií.

Smolík je v tomto směru serióznější, což nepochybně odráží i charakter časopisu, kde série původně vycházela. Takže namísto legračně zkomolených jmen tu najdeme skutečné historické postavy ve skutečných okamžicích české i světové historie. Inspektor Hopkins totiž cestuje časem a zasahuje v případech, kdy „Tajná společnost hlídačů historie“ v neupřesněné budoucnosti zjistí, že se chystá (zlo)čin, který by známou historii mohl změnit, a Hopkins je vyslán jako tajný agent, aby zjednal pořádek. Budiž, výchozí situace trochu postrádá logiku, Smolíkovi to nicméně umožňuje vydávat se do různých historických epoch a děti na dění v nich nenápadně upozorňovat. Nejde přitom jen o velké bitvy a státnické úklady, ty jsou zde spíše v menšině. Mnohem častěji tu najdeme vědecké či cestovatelské objevy, technická a umělecká díla – od těch notoricky známých, jako je Kosmova kronika či balon bratří Montgolfierů, až po ty pozapomenuté (Křižíkova oblouková lampa, plavba Bartolomea Diase). A právě podstrčení dějepisu formou detektivních hádanek je hlavní smysl knihy, dokonale naplněný – včetně mnoha ověřovaných detailů skutečných historických předmětů a oděvů, které běžný čtenář ani vnímat nebude, ale podprahově mu třeba utkví. Na rozdíl od letitého komiksového dějepisu již zmíněného Jiřího Kalouska si totiž dal Smolík na reáliích a rekvizitách mimořádně záležet. Případy inspektora Hopkinse možná nejsou nějak výrazně originální a invenční, ale díky poctivosti a důkladnosti si zaslouží pozornost jak dětí, tak jejich rodičů; případně učitelů dějepisu.