Tragikomický hrdina Karl May
Byl Karl May pouhý hochštapler a lhář? Ano i ne, říká autor životopisného románu, jehož název bychom mohli přeložit jako „Mihotání pravdy nad pouští“. Při rešerších se vydal po stopách jediné Mayovy výpravy do Orientu, zmapoval ale i spisovatelův osobní život včetně nezvyklého milostného trojúhelníku.
Nenašli bychom v dějinách mnoho spisovatelů, jimž by se dařilo vodit své čtenáře za nos tak účinně, jako to dokázal Karl May aka Kara ben Nemsí aka Old Shatterhand (1842–1912): domnělý cestovatel, který do sedmapadesáti let sotva vytáhl paty z rodného Saska; údajný znalec stovek jazyků, který se stěží domluvil anglicky; obdivovaný hrdina řady populárních „autobiografických“ vyprávění, který nicméně v pozdějších letech musel stále usilovněji umlčovat pochybovačné hlasy kritiků.
Právě této komplikované postavě německé literatury věnoval svůj debutový román publicista Philipp Schwenke a na vylíčení Mayovy osobnosti i jeho životního příběhu si dal skutečně záležet. Na základě rozsáhlých rešerší, které zahrnovaly korespondenci Maye i osob z jeho okolí, soudobé novinové články i úřední a soudní archivy, zmapoval Mayův život někdy až do překvapivých podrobností.
Vyprávění začíná Mayovým naloděním na parník, který jej má odvézt z Itálie do Egypta. Úspěšný spisovatel, obdivovaný zástupy čtenářů jakožto neohrožený dobrodruh, vyráží ve zralém věku na svou první zámořskou cestu. Proč právě teď? Zřejmě proto, naznačuje Schwenke, že May potřeboval umlčet skeptiky, kteří se stále hlasitěji dožadovali důkazů o pravdivosti jeho populárních vyprávění. Ale možná chtěl také sám sobě dokázat, že je Orient skutečně takový, jaký si jej vysnil.
Snění je totiž, jak čtenář brzy pochopí, Mayovou nejsilnější stránkou. Jeho fantazie je dokonce natolik strhující, že častokrát uchvátí i jeho samého. Což má v jeho životě za následek řadu komických i tragických situací, jejichž líčení si Schwenke vyloženě užívá, někdy až škodolibě – jindy ale přece jen přispěchá s jistou dávkou empatie. Pravda je, že kontrast nadlidsky chrabrého hrdiny, jak Karl sám sebe prezentuje, a opatrného, neohrabaného mluvky, jak působí na své okolí, k humoristickému zpracování vyloženě vybízí.
Věhlasný spisovatel Karl May tedy vyráží na dlouhou pouť na jihovýchod, která mu, jak čtenář správně tuší, přinese mnohá a ne vždy příjemná překvapení. Philipp Schwenke jeho dobrodružství i „dobrodružství“ líčí s nefalšovanou radostí z vyprávění, květnatě a mnohomluvně; častokrát dokonce napodobuje styl populárních autorů 19. století, bodře se obrací k laskavému čtenáři, klade mu řečnické otázky a všemožně se snaží zprostředkovat dobovou atmosféru.
Na pozadí hlavní dějové linie probíhá souboj světových velmocí o kolonie a nerostné bohatství, do něhož se Karl náznakem také zaplete. Na svých cestách si kromě turistických zajímavostí všímá i chování koloniálních pánů a lecjakých nespravedlností – v takových případech se ocitá ve značně rozporuplné situaci: je unaveným, dezorientovaným turistou, ale zároveň, přinejmenším ve svých představách, také hrdinou, který nestrpí bezpráví a dodává si odvahu citáty z vlastních knih. Do toho mu průběžně kříží cestu četní obdivovatelé, toužící slyšet z jeho úst pravdu o hlubokém přátelství s Vinnetouem, i novináři pasoucí po důkazech obelhávání čtenářů…
Cesta do Orientu, která Maye zavedla mimo jiné i do Svaté země, jej proměnila – po návratu se cítil osvícený, povolaný přinést lidstvu pravdu o Bohu, světě a morálce a kázat o míru, což se odrazilo i v jeho tvorbě. Zdaleka ne všichni však byli ochotni jeho hlasu naslouchat, a to včetně jeho pragmatické manželky Emmy. Stupňující se manželský konflikt, do něhož značně zasáhla také Emmina nejlepší přítelkyně a Mayova pozdější druhá manželka Klara, i další peripetie Mayova života – včetně vyčerpávajících soudních sporů s nakladatelem – čtenář sleduje prostřednictvím kapitol vložených do cestopisného vyprávění, jakýchsi průhledů do budoucnosti. Můžeme dodat, že milostný trojúhelník Karla, Emmy a Klary vypravěči dokonce poskytuje příležitost věnovat prostor krátké analýze postojů německé společnosti konce 19. století k lesbickým vztahům.
Vyzrazovat všechny dějové zvraty, autorovy triky a překvapení nicméně není cílem této recenze. Philipp Schwenke si v každém případě zaslouží uznání za poctivou rešeršní práci i vynalézavost a nápaditost, díky kterým vytvořil historicko-psychologicko-cestopisný román, který zaujme nejen skalní fanoušky Karla Maye – pozitivní německé recenze jsou toho důkazem. Hodnocení četných komických momentů se bude lišit podle individuálního vkusu, mně tyto epizody časem připadaly poněkud stereotypní a trapnost situací, do kterých vypravěč Karla staví, takřka neúnosná. Grotesku však vyvažují daleko vážnější pasáže, v nichž se autor – také s pomocí retrospektivních podkapitol, takže nakonec si ze střípků poskládáme celý Mayův život – snaží umožnit čtenáři porozumět Mayově ve své podstatě tragické osobnosti.
Jakoby mimochodem pak román prostřednictvím mnoha zajímavých detailů líčí měšťácký svět přelomu století, včetně fenoménů jako rozvíjející se turismus. S vědomím nadcházejících událostí už v této atmosféře tušíme i stahující se mračna první světové války. Mayův příběh plný paradoxů (k nimž patří i skutečnost, že jeho romány si velice oblíbil Adolf Hitler) je z těch, které potvrzují, že skutečnost mnohdy předčí sebedivočejší fantazii. Román Philippa Schwenkeho má tedy bezpochyby potenciál zaujmout i v českém prostředí.
Rozhovor o knize s autorem (německy)
Přehled dostupných biografií Karla Maye
Zajímá vás víc? Doporučení na recenzovaný titul najdete také ve výběru Goethe-Institutu Knihy, o nichž se mluví.