Také jste měli nebo stále máte traumata z povinných „výchovných“ koncertů klasické hudby? Doufejme, že trvalý odpor k čemukoli, co spadá pod pojem klasická hudba, již patří minulosti a socialistickému pseudovzdělávání. Každý může přijít k zájmu o cokoli nejrůznějšími cestami, a co se někomu zdá jako nemyslitelné, je pro druhého zcela normální. Téměř dobrodružným způsobem se milovníkem a znalcem klasické hudby stal i Milan Valden (nar. 1973), autor knihy Sto slavných děl klasické hudby: Padesát nejslavnějších skladatelů. A to díky filmům. Jeho čtivé vyprávění je pro všechny, kdo se ke klasické hudbě dostali i jinak než přes film, pro ty, kdo v ní vyrůstali, i ty, kdo k ní ještě cestu hledají. Kniha je totiž nejen čtivá, ale i vtipná.

Není jednoduché vybrat pouhou půlstovku skladatelů, jejichž skladby posloužily pro podmalování některé scény ve filmu a jejichž jiná díla se proslavila sama o sobě. Čtenáři orientující se v klasické hudbě nebudou zřejmě výběrem překvapeni, naopak se jistě budou ptát: „A proč tam není tenhle a tenhle?“ Proč například chybí oratorium Jeanne d'Arc au bûcher (Jana z Arku na hranici) Arthura Honeggera; lze připomenout, že tento skladatel sám psal i hudbu k filmům, mj. Regain (1937) od Marcela Pagnola, kde dokonce hraje Fernandel, přestože jde o film s vážnou tematikou. A naopak by klidně nemusel být zařazen George Gershwin, a to nikoli proto, že skládal jazzově, ale pro jeho průmyslový způsob tvorby, kdy on sám jen načrtl jakousi základní linku, třeba melodii, a jeho podřízení dle potřeb doplnili ostatní – měl k dispozici týmy, prý například pro instrumentaci, pro smutné kantilény atp. Ale to jen tak na okraj. Každý máme své preferované skladatele a skladby a rádi bychom, aby se jimi těšili i ostatní.

Milan Valden nenucenou, lehkou formou přináší informace o jím vybraných skladbách a skladatelích, stručně a výstižně uvádí čtenáře do jejich životů, světů a doby, v níž tvořili, popisuje, jaké problémy s přijetím či odmítnutím veřejnosti měli apod. U symfonií a komorní hudby dostaneme nádavkem ještě informace o tempech jednotlivých vět. I obeznalý čtenář si tak může doplnit kontext vzniku té které skladby a u mnoha příběhů to prostě nevydrží a pro začátek si danou skladbu pustí aspoň z internetu.

Skladatelé jsou řazeni abecedně, ke každému jsou v příslušném formátu doplněna základní data: narození a úmrtí, geografický původ a seznam nejpopulárnějších skladeb, a k vybrané skladbě i to, ve kterém filmu byla případně použita a které její nahrávky nejvyšší kvality (dirigent a orchestr, interpreti, vydavatel nosiče) existují. Na konci knihy najdeme seznam zdrojů, z nichž autor čerpal. Zajímavou položkou jsou „programy koncertů“. Ne všichni, kdo se vydají na koncert či jakékoli jiné provedení klasické hudby, včetně oper, operet či oratorií, jsou nakloněni „utrácet“ za program. Jenže právě kvalitní programy koncertů obsahují často informace, které by nám jinak unikly, které si rozhodně nebudeme zjišťovat před koncertem, zajímavosti o interpretech, ale i fotografie či kostýmní návrhy. Tyto knížečky jsou významnou součástí historie hudby, podobně jako plakáty či letáčky. Vzpomeňme jen plakáty z roku 1913, kdy se uskutečnilo první představení Smetanovy Prodané nevěsty v přírodním divadle v pražské Šárce. Plakát na druhé provedení obsahoval dokonce 11 „posudků denních listů na I. představení“! Na konci Valdenovy sympatické knížky je ještě rozsáhlý slovník hudebních termínů, s nimiž se právě v programech koncertů často setkáváme.

Knihu lze doporučit úplně každému, protože ji lze číst po částech, v hromadné dopravě, doma, na dovolené, nebo před koncertem či představením. Může se stát vynikajícím zdrojem pro studenty základních, středních i hudebních škol, a tak třeba odhalit někomu dalšímu neuvěřitelně široký a rozmanitý prostor, který se pod pojmem klasická hudba skrývá.

Na závěr zájemcům o klasickou hudbu, již umějí anglicky a jež Valdenova knížka nadchne natolik, že se rozhodnou o hlubší prozkoumání hudby jako takové, doporučujeme vynikající dokumenty britského skladatele a popularizátora hudby Howarda Goodalla Story of Music nebo How Music Works. Jsou volně přístupné na internetu a mezi ostatními popularizačními pořady vynikají.