Evžen Kindler

Čtivá i vtipná popularizační kniha se často odráží od využití známých klasických hudebních děl ve filmech a mimo jiné poradí, po které nahrávce dané skladby sáhnout.

Robert Novotný psal v letech 2008 až 2011 sloupky do Lidových novin, kde humornou formou seznamoval čtenáře se zapeklitostmi překládání a tlumočení. Jejich knižní vydání z roku 2011 připomínáme jako doplněk k rozhovoru s překladatelem.

Kniha Bronzové oko je druhá v pořadí z trilogie detektivek, které napsal profesor byzantských dějin a literatury na Kyperské univerzitě v Nikósii. Tentokrát se napínavý příběh protospatharia Leona odehrává v Soluni v době, kdy v ní vyrůstali svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj a kdy dochází ke krizi obrazoborectví.

Vysoký byzantský hodnostář projíždí hraničním městem Kaisareia, kde právě dojde k únosu. V detektivce z prostředí Byzantské říše vystupují v rolích pátračů více či méně kompetentní osoby, jejichž hodnosti jsou ovšem řecké. Kniha je ideálním úvodem do byzantské řečtiny a do poznání malého hraničního města východokřesťanské země v době konce ikonoklasmu.

Zájem naší veřejnosti o kulturu Východu se před jistou dobou podstatně zvýšil, avšak často v něm vinou jistého romantismu, touhy po neznámém a spokojenosti s nejasným, a tedy nezávazným chyběla hloubka. Východní křesťanství, ač do této sféry náleží, má přece jen mnoho společného s naší kulturní tradicí, nejasnost v něm tedy ani nehrozí, ani tolik neláká a – s výjimkou povrchních představ o křesťanství východních Slovanů – má i daleko k romantismu.

Nejen vtipy typu „rádio Jerevan“ vytvořily v naší veřejnosti dojem, že hlavní město Jerevan dnešní Arménie je a bylo centrem, mozkem a srdcem Arménie. Byla to však oblast jezera Van, která odedávna nejvíce podněcovala arménskou kulturu (literaturu, teologii atd.) a kde sv. Řehoř z Nareku napsal slavnou Knihu nářků, kterou Arméni ctí hned po Písmu svatém.