Když se v roce 2013 na pultech norských knihkupectví objevil detektivní román V lese visí anděl (Det henger en engel alene i skogen), čtenáři i kritika rychle rozpoznali, že do záplavy titulů tohoto žánru přibyl autor, který bezesporu stojí za pozornost. Na pozadí případu brutálních vražd malých dětí, které pachatel z nějakého, jen jemu srozumitelnému důvodu věší na stromy v lese, Samuel Bjørk (nar. 1969) představil poněkud neortodoxní vyšetřovací tým pod vedením stárnoucího komisaře Holgera Muncha. Výrazně zajímavější postavou je ale policistka Mia Krügerová, která se po jednom z předchozích zásahů ocitla v hledáčku útvaru vnitřního vyšetřování a u policie již přísně vzato nepracuje.

Mnozí čtenáři i recenzenti předpokládali, že světlo světa brzy spatří další pokračování, a nemýlili se: o dva roky později vyšel další případ s názvem Sova (Uglen). V letošním roce se tento román dostal zásluhou nakladatelství Plus a překladatelky Evy Dohnálkové i k českým zájemcům, stejně jako o rok dříve autorův debut. V Sově se opět setkáme s komisařem Holgerem Munchem, Miou Krügerovou a jejich dalšími kolegy, mezi nimiž vyniká zejména bývalý hacker Gabriel, který nalezl zalíbení ve využití svých dovedností na správné straně zákona. Kromě policistů zaujímá, tak jako v prvním díle, velký prostor Munchova rodina – bývalá žena Marianne, dcera Miriam a vnučka Marion (pokud někdo má potíže se v množství ženských jmen začínajících na M zorientovat, pak není sám...).

Pátrání začíná v okamžiku, kdy botanik zkoumající vzácné rostliny náhodou objeví tělo mladé dívky, uložené do zvláštního hnízda ze sovího peří. Děsivý nález v sobě bezpochyby skrývá hlubší smysl, který ale policistům dlouho uniká. Vyšetřování neusnadňuje ani skutečnost, že zavražděná je identifikována jako klientka domova pro problémovou mládež. Ostatní dívky možná něco vědí, nebo alespoň tuší, ale spolupracovat se státními orgány není v jejich prostředí příliš populární. Svá tajemství zjevně skrývá i ředitelka domova a ani na první pohled oblíbený vychovatel není úplně bez poskvrnky. Podivná nahrávka, kterou bývalému hackerovi Gabrielovi zašle jeho známý z internetového polosvěta, sice může být užitečnou stopou, ale přesto vyvolává více otázek než odpovědí. K dovršení všeho si pachatel vyhlédl příští oběť – právě z okruhu žen v Munchově rodině...

Kompozicí Sova do značné míry napodobuje první díl, rozhodně se však nejedná o kopii sterilní či předem odhadnutelnou. Sice se i tentokrát dostane do přímého ohrožení někdo z Munchových blízkých, vrahova motivace i okolnosti záchrany oběti se však diametrálně liší. Stejně tak může mít čtenář podobně jako u předchozího titulu pocit, že se v množství stále nových postav poněkud ztrácí, každá z postav má však v ději nezastupitelnou roli. Oproti minulému případu pak vyšetřovací tým doznal dílčích změn, což je sice poněkud neobvyklé, nicméně i takováto drobnost přispívá k věrohodnosti celé série – v dnešní době jen v málokterém podniku vydrží pracovní kolektiv beze změny půl roku. Sova představuje plnohodnotnou detektivku, nikoli jen horkou jehlou sešitý pokus o zopakování komerčního úspěchu. Čtenáři, kterým autorův styl z nějakého důvodu nevyhovuje, mají v současné době bohaté možnosti sáhnout po některém z jiných severských autorů.