„Plán byl jako logicky uzavřený kruh, iluze hada, který polyká sám sebe, sebedestruktivní konstrukce, kde pak všechno zmizí, bez volných nitek.“ Tak inspektor Harry Hole komentuje plán vraždy mladého důstojníka Armády spásy, která je středobodem šestého pokračování série Joa Nesbøho. Stejně jako všechny předchozí i následující detektivky oblíbeného norského autora je i Spasitel vyprávění s mnoha dějovými linkami, které se v závěru spletou dohromady do jednoho šokujícího, leč smysluplného celku. Je to příběh vraždy, ale i obyčejných lidských osudů. Zatímco v minulém díle se vyšetřovatelé potýkali s inteligentním zabijákem a čtyřicetistupňovými vedry, ve Spasiteli je jejich protivníkem mráz, sněhové vánice a vrah mnohonásobně strašidelnější. Vrah, kterého Nesbø ve Spasiteli prezentuje, se totiž skrývá v každém z nás.

Hole a jeho kolegové Halvorsen a Lønnová vyšetřují vraždu důstojníka Armády spásy, který byl zastřelen před zraky stovek lidí, když rozděloval z kotle polévku potřebným na předvánoční slavnosti. Vrah, muž s červeným šátkem na krku, beze stopy zmizel. Případ se komplikuje, když vyšetřovatelé zjistí, že nájemný vrah zabil nepravého člověka, a svůj úkol tedy ještě musí splnit. V nebezpečí je původní oběť, ale i zločinec, který je pronásledován policií, hladem, strachem a zimou v ulicích Osla. Hole musí chytit nejen toho, kdo zločin provedl a chce provést další, ale i toho, kdo ho objednal. A kdo je v takovém případě hlavním viníkem?

Spasitel je komplikovaná krimi, a to v dobrém i špatném slova smyslu. Už od prvních kapitol autor rozehrává několik paralelních dějových linek, které se po zbytek románu prolínají. Máme zde samozřejmě detektiva Holea, jeho vyšetřování a osobní život, jenž se točí kolem lásky Ráchel, která ale miluje jiného. Další v řadě jsou zastřelený narkoman a jeho truchlící rodina, závislá na dobrodiní Armády spásy, důstojníci Armády spásy, kteří nejsou zdaleka tak svatí, jak se prezentují, či nečestný obchodník s překrásnou manželkou s tyrkysovýma očima. Nechybí ani samotný nájemný vrah s pohnutou minulostí. Do všeho je ještě připlete chorvatská mince, nebezpečná cystická fibróza, rokokové zrcadlo a pět milionů (norských) korun. Výsledkem je příběh, který dává smysl, ale bohužel až po druhém nebo třetím přečtení. Třebaže je kniha od začátku do konce napínavá a čtenář se nemůže odtrhnout, je potřeba si ji přečíst ještě několikrát, aby všechny detaily do sebe zapadly a byla zcela pochopitelná. Složitá struktura vystavěná okolo množství postav může někomu vyhovovat, ale jiného čtenáře hned ze začátku odradí, protože neví, na koho se zaměřit dříve a komu důvěřovat.

Navzdory plejádě postav se Nesbøovi podaří všechny podrobně vykreslit. Každá oběť i každý viník má svůj vlastní příběh, který jeho chování ospravedlní nebo přinejmenším vysvětlí. Backstory často zabere i několik stránek a zastaví rozjetý děj, ale vždycky stojí za zdržení. Kromě propracovaných hrdinů román obsahuje věrné popisy historických událostí, zejména rozdělení Jugoslávie roku 1991. Čtenář se ocitá nejen v Oslu a Chorvatsku, ale také v Paříži a Švýcarsku.

Harry Hole je svým tvůrcem vystavěn mnohému nebezpečí, nechybí dramatické konfrontace ani honičky v hlubokém sněhu. Neopouštějí ho trvající problémy s alkoholem a v milostném životě se objevuje kromě stálice Ráchel i nová záhadná kráska. Hole čelí situacím, v nichž musí ukázat svou fyzickou i psychickou sílu. Zejména v poslední scéně, kdy všechny dílky do sebe zapadnou a Hole stojí zločinci tváří v tvář, je postaven před největší dilema své kariéry a je jen na něm, jak se rozhodne.

I přes přílišnou komplexnost je Spasitel jedním z nejlepších dílů autorovy série. Nesbø v něm vypráví o téměř dokonalém zločinu, propracovaném do nejmenších detailů inteligentním, leč zoufalým lidským mozkem. Po několikátém přečtení nemůžeme nalézt jediný detail, který by odporoval logickému závěru nebo by se do vyprávění nehodil. Třebaže se některé dějové linie zpočátku zdají přebytečné, na konci dojdeme k závěru, že by bez nich nebyl román celý. Nesbø je ke svým postavám nemilosrdný, a přestože nekončí na té nejpozitivnější vlně, cítíme naději, že zlo je nakonec potrestáno, i když dobro na cestě ke spravedlnosti trpí.