Piotr Macierzyński: kwik
jednou se mi povedlo Justýnu dostat nalhal jsem jí že za dva dny nastane konec světa využil jsem k tomu mámu který jsem pět minut předtím ukázal v televizi zprávu o vypuknutí války v Zálivu
***
jednou se mi povedlo Justýnu dostat
nalhal jsem jí že za dva dny nastane konec světa
využil jsem k tomu mámu
který jsem pět minut předtím ukázal v televizi zprávu
o vypuknutí války v Zálivu
máma myslela že si povídáme o válce
a řekla že to je bohužel pravda
tak jsem Justýně dál vyprávěl
o asteroidu blížícím se k Zemi
předtím jsme se trochu pohádali
ale tváří v tvář smrti se sama přitulila
řekla to už se nemusím učit řečtinu
celej večer se poved’
dělali jsme to co se dělá před smrtí
souložili jsme
pili jsme víno
když odcházela nemoh’ jsem jí říct že jsem si dělal srandu
v noci zazvonil telefon
nevím jak ale věděl jsem že volá Justýna
pověděla že podělá kolokvium
že jsem ji zneužil
a že jsem hajzl protože si dělám srandu dokonce i ze smrti a proto se mnou končí
konec světa není nic tak hroznýho
to nejhorší přichází po něm
Justýnina panenská blána
pamatuju si jak jsem se měl podruhý dostat do pičky
Justýna připravila ručník
že jsem napoprvý asi neprotrh’ všechno
řek’ jsem že když už něco dělám tak pořádně
to byly časy kdy jsem tlouk’ hlavou o zeď
abych sám sobě vysvětlil lásku
jestli jí na mně záleží
tak mě zastaví
ale nezáleželo
teprve teď když mám otřesený mozek jsem pochopil
že mi nebránila v sebepoškozování protože milovala
a nechtěla omezovat moji tvůrčí svobodu
odcházela protože se jí dělalo mdlo když jsem mlátil čelem do poštovní schránky
ale nevyčítala mi to
i když musela pro dopisy chodit s nožem
protože jsem poničil zámek
ani když mi její matka vzkázala
ať si mlátí hlavou do vlastní schránky
nosila mi svačinu
když jsem utek’ z domova
seděl jsem na topení
poslouchal Jima Morrisona
a došlo mi že její rodiče mi nedopřejou ani tu blbou schránku
a cejtil jsem takovej smutek jak tehdy když umřel Freddie Mercury
nešel jsem tenkrát kvůli tomu do školy
i tak to ale byly neomluvený hodiny
pamatuju si jak řekla
dneska jsme dvakrát souložili
tak to asi nebude zabitej den
teď když vím že už se nevrátí onanuju
abych zachránil aspoň večer
***
chtěl bych ti po letech přiznat
že si pořád pamatuju tvoji pičku
byl jsem v ní tolikrát
že ji mám v hlavě jak malou násobilku
ptají se mě na básnických večerech
neděsí vás že si Justýna může ty básně přečíst
víc mě děsí to že je nečte
ani nevíš že když jsem se potom miloval s jinejma holkama
vždycky jsem myslel na tebe
chtěl jsem aby se chovaly jako ty
ani nevěděly že je prosím aby v posteli předváděly
tebe
měly radost
že dokážu tak dlouho souložit
a to jen proto že hrály fakt strašně
chtěl bych vědět jestli si pamatuješ do detailu
můj penis
chtěl bych ti přiznat že dělám různý sviňárny
a za to se mám rád
že nikdy tobě
překlad © Ondřej Zajac
ukázka z knihy kvik
na iLiteratura.cz se souhlasem překladatele, autora a nakladatelství