Paco Ignacio Taibo II je nepochybně jedním z nejdůležitějších představitelů současné mexické detektivky. Zásadně se také zasloužil o rozšíření povědomí o tzv. černém detektivním románu, který ve španělštině nese název novela negra a v angličtině je mu nejblíže termín hardboiled novel.

Taibo II se narodil roku 1949 v asturském Gijónu na severu Španělska. Taibova rodina emigrovala do Mexika, když mu bylo deset let. Jeho otec, známý spisovatel a novinář Paco Ignacio Taibo I, utíkal před frankistickým režimem. Mladý Paco Ignacio se už velmi brzy věnoval politické činnosti, nicméně nevstoupil do žádné politické strany. Za zmínku však stojí, že v minulém roce se připojil k hnutí MORENA (Hnutí za národní obrození), představovanému Andrésem Manuelem López Obradorem, který definitivně po druhých prohraných prezidentských volbách (v letech 2006 a 2012) opustil levicově zaměřenou Stranu demokratické revoluce (PRD). Tato politicky laděná aktivita vedla Taiba II k tomu, aby upustil od dlouholetého řízení literárního festivalu Semana Negra, který se každoročně pořádá v jeho rodném městě Gijónu ve Španělsku.

Festival Semana Negra založil Taibo II již v roce 1988, a to dva roky poté, co společně s několika známými ustavil Mezinárodní asociaci autorů detektivních románů (AIEP). Jedním ze zakladatelů byl také Jiří Procházka, u nás asi nejvíce známý díky svému detektivnímu cyklu 30 případů pro majora Zemana.

Když se však podíváme na Taibovu kariéru od začátku, musíme se vrátit do roku 1976. Taibo II právě dopsal svůj první román Nacimiento de la memoria (Zrození paměti). Jsou čtyři hodiny ráno a nadšený Taibo jde za svým otcem, v té době již významným spisovatelem. Ihned se objeví problém – jakým jménem budou podepisovat svá díla? Oba se totiž jmenují Paco Ignacio Taibo. Po dlouhém rozhovoru, ve kterém opustí několik nápadů jako například Paco Ignacio Taibo Junior, se oba autoři shodnou na rozlišování I a II. Až o pět let později se Taibo II vrhá na psaní své první detektivky – Los días de combate (Bojovné dny). Jak sám říká v úvodu ságy se svým dvorním detektivem Héctorem Belascoaránem Shaynem: „Věděl jsem, že mi sedí detektivka, protože jsem díky ní mohl vyprávět o městě. Chtěl jsem utéct od literatury plné slov, která postrádá příběh. Detektivní román se ukázal jako ta správná cesta.“

Dalším z důvodů vedoucích Taiba II k psaní detektivek bylo jeho silné sociální cítění. Zobrazování sociální skutečnosti se tak stane jedním z nosných prvků mexických detektivek, protože dobře slouží ke kritice společnosti v celé její šíři.

Přes velký nezájem ze strany kritiky, ale s kladným přijetím široké čtenářské obce Taibo II vydává další díly s mexickým detektivem, který na rozdíl od svých severoamerických protějšků v ničem nevyniká, spíše za nimi pokulhává (a to doslova).

Posléze se věnuje psaní dalších románů – nezůstává pouze u detektivky, ale píše také historické romány z mexických a španělských dějin: Asturias 1934 (Asturie 1934; 1980), Ernesto Guevara, también conocido como el Che (Ernesto Guevara, známý také jako Che; 1996), Pancho Villa (2006), a vstupuje dokonce na pole komiksu v knize Pancho Villa toma Zacatecas (2013), zpracované mexickým výtvarníkem Ekem.

Stává se také prvním, který psaní svých detektivních románů žánrově zařazuje a snaží se vymezit vůči angloamerické tradici. Vzniká tak tzv. nový policejní román (novela neopolicial), což je detektivní román naroubovaný na hispanoamerickou realitu. Po zviditelnění své tvorby a vůbec celého korpusu detektivních prací v hispanoamerické kultuře díky festivalu Semana Negra se Taibo II dočkává i pokračovatelů.

Samotný Taibo II pak přistupuje i k různým literárním experimentům, aby dále propagoval své myšlenky. Jedním z příkladů je román napsaný společně s mluvčím zapatistického odboje z roku 2002, jediný Taibův román vydaný v češtině, Nepohodlní mrtví (Pavel Mervart, 2012). Taibo II se i zde skrze detektivní žánr snaží poukázat na život obyčejných lidí, tentokrát indiánů z Chiapasu. Jejich život je přiblížen také z pohledu spoluautora, enigmatického mluvčího zapatistů Subcomandanta Marcose, jenž je velkou neznámou mexické politické scény a o jehož identitě se dodnes spekuluje. I když při posledním ročníku festivalu Semana Negra již Taibo II nebyl jeho ředitelem, zúčastnil se ho jako čestný host.