Joanna Batorová (nar. 1968 ve Valbřichu) je polská novinářka, spisovatelka a esejistka. Vystudovala kulturologii na Varšavské univerzitě, získala doktorát z filozofie. Věnovala se psychoanalýze, postmoderní filozofii a feministickým teoriím. V roce 2001 publikovala monografii Feminismus, postmodernismus, psychoanalýza. V rámci svého působení v oblasti humanitních věd přednášela na univerzitě v Japonsku, opakovaně pobývala v New Yorku a Londýně. Japonsko autorku inspirovalo k napsání knihy esejů Japonský vějíř a v téže zemi začaly vznikat i její romány.

Již první díl pomyslné „valbřišské trilogie“ přinesl Batorové úspěch. Písková hora, jejíž název je převzat z názvu valbřišského sídliště, i Země mraků, která na knihu dějově navazuje (název odkazuje na jméno hlavní hrdinky), představuje komplexy současného Polska na pozadí událostí v autorčině rodném městě. Traumata Waldenburgu-Valbřichu, socialistického Polska, ale i porevolučních sociálních problémů svázaných s xenofobií či katolictvím, tedy otázky, odkud pocházíme, kdo jsme a kam jdeme, jsou pro polskou literaturu příznačné. V témže duchu se nese i třetí valbřišský román, Tma, téměř noc, jehož děj je podán s rafinovaností a temností „hororu dneška“. Joanna Batorová za něj získala literární cenu Nike 2013.

Literární ceny:
2005 cena Beaty Pawlakové za eseje Japoński wachlarz
2009 nominace na cenu Nike a na Literární cenu Gdyně za román Piaskowa Góra
2010 nominace na cenu Nike za román Chmurdalia
2013 cena Nike za román Ciemno, prawie noc

Bibliografie:
2002 Kobieta (Žena), román
2004 Japoński wachlarz (Japonský vějíř), eseje
2009 Piaskowa Góra (Písková hora), román
2010 Chmurdalia (Země mraků), román
2011 Japoński wachlarz – powroty (Japonský vějíř – návraty), eseje
2012 Ciemno, prawie noc (Tma, téměř noc), román