V říjnu 2013 přijel do Prahy na pozvání Skandinávského domu norský spisovatel Jon Øystein Flink. Česky bylo dosud vydáno jediné jeho dílo – provokativní román Sex, smrt a manželství. Rozhovor Jitky Jindřiškové, pořízený u příležitosti Flinkovy návštěvy, se zaměřil především na tuto knihu, ale dotkl se i dalších témat.

iLiteratura: Do Prahy jste přijel na pozvání Skandinávského domu. Zřejmě ale nebudete v ČR poprvé?
Jon Øystein Flink: Ne, už jsem tu byl. Dvakrát, pokud se dobře pamatuji. Poprvé mi bylo dvacet, možná dvacet dva. Tehdy jsem studoval hudbu a do Prahy jsem přijel se školou. Navštívili jsme spoustu koncertů, vybavuje se mi zejména prvotřídní provedení Mozartova Requiem. Během své druhé návštěvy Prahy jsem šel za svědka příteli, který si bral Češku. A teď jsem tu znovu, tentokrát jako spisovatel.

iLiteratura: Česky vám v roce 2011 vyšel román Sex, smrt a manželství. Překvapilo vás, když vás či vaše norské nakladatelství oslovil český nakladatel s nabídkou, že román vydá?
Jon Øystein Flink: Ano, samozřejmě. Překvapilo mě to, protože každý překlad je pro mě překvapující. Román ale vyšel v Německu, takže jsem doufal, že vyjde alespoň v jedné další zemi. A tou se stala Česká republika. Velmi mě to potěšilo. Jestli se o to zasloužilo mé norské nakladatelství, kterému se podařilo knihu prodat, nebo jestli si české nakladatelství dalo tu práci si knihu vyhledat, nevím. Možná oboje. Dozvěděl jsem se, že se za mě přimluvil norský spisovatel Erlend Loe, což od něj bylo velmi hezké.

iLiteratura: Jak jste řekl, román vyšel ve stejném roce ještě německy. Jak se vám líbí jeho pozměněný německý název Ficken und Sterben (Šukat a umřít)? Proč si myslíte, že se k němu německý nakladatel uchýlil? Lépe knize sedne, nebo je jen víc šokující?
Jon Øystein Flink: V Německu román vydalo nakladatelství Ubooks. Jedná se o nakladatelství, které se zaměřuje na knihy o sexu, hororové příběhy a různou žánrovou literaturu, ale zároveň se soustředí i na hlubší literaturu a jejich knihy mají vysokou kvalitu. Vydávají celou řadu dobrých současných německých spisovatelů. Když vydávali mou knihu, chtěli ji prezentovat podle sebe, jako špinavý, ale kvalitní román, a proto jí dali trochu vulgárnější název. Podle mého názoru jde od německého nakladatele o rozumnou a zajímavou volbu. Ale pokud bychom chtěli srovnat Sex, smrt a manželství s jinými tituly, které v Ubooks vycházejí, není můj román nijak zvlášť šokující nebo provokující, naopak ho považuji za trochu měšťácký.

iLiteratura: Jaký ohlas získal román v Norsku? Nebyl pro veřejnost příliš šokující?
Jon Øystein Flink: Není možné, a snad ani žádoucí, v norském literárním prostředí někoho šokovat. Kritikové navíc rádi vystupují jako lidé, kteří se ničím šokovat nenechají. Co si pamatuji, měl román u kritiků velký úspěch. Vyskytlo se ale taky dost kritických hlasů. Hodně běžných čtenářů knížka šokovala. Děj je přece jen velmi nadsazený a příběh obsahuje spoustu neslušných popisů. Zároveň se ale lidé při čtení smáli a mysleli si o knize, že je vtipná. Tak prožitý šok a smích splynuly v jednotu, v jakýsi komický šok. Radostné bláznovství.

iLiteratura: Na stránkách vašeho norského nakladatelství Cappelen Damm se u anotace knihy píše, že příběh hlavního hrdiny vyprávíte „syrově, vtipně, melodramaticky, ale zároveň také zranitelně, přesně, detailně a hnusně“. Zejména poslední slovo je podle mého názoru celkem výstižné, ale obvykle má negativní konotace. Berete ho v tomto případě jako pochvalu?
Jon Øystein Flink: Naprosto. Tak tomu bylo vždy. Pokud by román nebyl hnusný, nebyl bych vůbec nadšen, ani z literárního, ani z estetického hlediska. Pokud by tam slovíčko „hnusný“ nefigurovalo, za nic by to nestálo. Slova, která jste citovala, napsala má redaktorka. Psát anotace ji moc nebaví, takže vždycky jen naskládá co nejvíc přídavných jmen za sebou. Ale tady se jí podařilo najít několik povedených charakteristik.

iLiteratura: Začátek románu Sex, smrt a manželství se odehrává v záchodové kabince, kde se chce nešťastný hlavní hrdina oběsit. Na začátku vašeho debutového románu Ole-Kristian Oksrød se setkáváme s mužem, který příšerně potřebuje na záchod, ale když konečně dorazí k veřejným záchodkům, nedisponuje mincemi, které by mohl vhodit do automatu. Je to jen náhoda, nebo hrají toalety ve vašem díle důležitou roli? Mohou nám něco prozradit (nejen) o literárních postavách?
Jon Øystein Flink: Záchod je pro lidi důležitým místem a měl by mít v literatuře a fikci obecně své přirozené místo. Jedním mým oblíbeným literárním popisem je scéna, v níž Sancho Panza vykonává potřebu před donem Quijotem. Úvod mého debutového románu na Cervantese zřetelně odkazuje a vzhledem k tomu, že jsem započal svou spisovatelskou kariéru záchodovou scénou, neviděl jsem důvod, proč bych se od tohoto tématu ve svých pozdějších románech a povídkách odvracel. Stal jsem se jakýmsi záchodovým spisovatelem. Jeden recenzent o mém debutu napsal, že se „točí kolem záchodové mísy“. Na záchodě se nacházíme v intimní situaci a právě o to mi u hlavních hrdinů jde. Záchod je aréna, kde se mé literární postavy odhalují. Kde je vidíme obnažené.

iLiteratura: Hlavní hrdina románu Sex, smrt a manželství je hrozně nešťastný a neví, co si počít s vlastním životem. Přitom má snoubenku, peníze, kariéru a vše, co si teoreticky člověk může přát. Často přitom čteme v novinách nebo na internetu, že obyvatelé severských zemí patří k těm nejšťastnějším na světě. Co si o tom myslíte, je to pravda?
Jon Øystein Flink: V Norsku rozhodně lze žít naprosto nešťastně, to vám zaručuji. Stačí si uvědomit, jaká tam u nás nahoře panuje zima a tma. Většina Norů se má dobře, mnozí z nich jsou boháči, ale to na štěstí nemá vliv. Uvnitř jsme možná stejně chladní jako prosincový sníh. Hlavní hrdina v románu Sex, smrt a manželství trpí severskou melancholií a není žádné tajemství, že já jí trpím také. Znám spoustu lidí, kteří se s životem v Norsku potýkají a nejsou šťastní. Mnohem raději bych bydlel tady ve střední Evropě než v Norsku, abych řekl pravdu.

iLiteratura: Velmi se mi líbily výstižné pasáže, kdy kritizujete norské pokrytectví, jako například častý norský postoj, že všichni Norové bojovali za druhé světové války proti Hitlerovi, nebo oceňování spisovatelů podle pohlaví a jazyka, kdy cenu mají šanci získat pouze ženy-spisovatelky píšící v nynorsk, menšinové variantě norštiny. Jaká další pokrytecká klišé se podle vás v Norsku hojně vyskytují?
Jon Øystein Flink: Na to nedokážu odpovědět, ale je jich hodně. Nemyslím si ovšem, že by se jednalo o něco vyloženě norského. Pokrytecká klišé se vyskytují všude, na celém světě. I tady u Pražského hradu.

iLiteratura: Kromě psaní se živíte hudbou a předváděním kouzel. Kde a pro koho vystupujete? Na které nástroje hrajete a jak jste se naučil kouzlit?
Jon Øystein Flink: Původně jsem v mládí hrál na kytaru a dva roky jsem studoval na vysoké hudební škole v Oslu. Pak jsem se hudby vzdal a začal jsem psát. Přestože jsem se s hudbou rozloučil, měl jsem několik hudebních vystoupení. Kouzelnictví se věnuji také od doby, kdy jsem byl mladý. Vrátil jsem se k němu před několika lety a mám za sebou slušnou řádku představení pod uměleckým jménem Velký Flinkini. Dělám triky s mincemi, kartami, provazem, čtu myšlenky a tak. Samozřejmě se jedná jen o triky, ale je to příjemná zábava. Magii se lze naučit z knih, ale jen pokud je člověk ochotný několik hodin každý den cvičit před zrcadlem.

iLiteratura: Za román Sex, smrt a manželství jste v roce 2009 obdržel Cenu mladých kritiků. Považujete to za svůj dosud největší literární úspěch?
Jon Øystein Flink: Bylo milé cenu získat, ale to, že jsem ji dostal, pro mě není zas tak důležité. To asi nezní moc uznale, ale není to zrovna zlatá medaile od krále. Na druhou stranu cena naznačuje, že Sex, smrt a manželství je dosud mou nejoblíbenější knihou, což je skutečně pravda. Ale ti, kdo četli více mých knih, upřednostňují jiné z nich. Obzvlášť to platí pro můj druhý román Bort med den dagen da Jón ble født! (Pryč se dnem, kdy se narodil Jón!), který vyšel v roce 2004. Řada lidí ho má z mých knih nejraději a musím přiznat, že s nimi souhlasím.

iLiteratura: Vaším dosud posledním vydaným dílem je sbírka hudebních básní Roger z roku 2010. Pracujete nyní na něčem, nebo jste zaneprázdněn jinými činnostmi než psaním?
Jon Øystein Flink: Zaměstnávají mě jiné věci než psaní. Sbírka básní Roger je toho příkladem. Jedná se o hudební básně, které se mají předčítat nahlas. Sbírka navazuje na surrealistickou tradici. Práce na ní mě velmi bavila. Nyní už brzy dokončím detektivní román. Základ jsem napsal během týdne, který jsem nedávno strávil v dánském Ålborgu, v jednom z mých oblíbených měst. Teď text tříbíme a zjišťujeme, jestli jsou všechny čárky na svém místě. Počítám s tím, že kniha vyjde v roce 2014, nejspíš začátkem podzimu.

iLiteratura: Máte už název?
Jon Øystein Flink: Ne. Pracovní titul je nepoužitelný. Hledáme jiný.