Jon Øystein Flink (nar. 1976) byl v českém prostředí donedávna znám pouze hrstce nordistů. Debutoval sice v roce 2003 románem Ole-Kristian Oksrød, ale výrazněji se prosadil až svým v pořadí třetím románem Sex, smrt a manželství (Sex, død og ekteskap, 2009), jenž nyní vychází v češtině. V Norsku kniha vyvolala rozporuplné, nicméně hojné reakce, čímž na sebe upozornila také zahraniční nakladatele. Brněnské nakladatelství Vakát se po dobrých zkušenostech s díly veleúspěšného norského spisovatele Erlenda Loea (ve Vakátu vyšly knihy Doppler, Fakta o Finsku a Tiché dny v Mixing Part) rozhodlo na český trh uvést i další tituly současné norské literatury jako Før jeg brenner ned (Než shořím, norsky 2010, česky 2012) od Gauteho Heivolla či právě Sex, smrt a manželství od Jona Øysteina Flinka.

Mladý muž se chce oběsit v záchodové kabince. Nesnese pomyšlení na zvuk vlastního smrtelného chroptění, proto si vybírá píseň, která má doprovodit jeho umírání. Vybírá ale tak dlouho, až si sebevraždu rozmyslí. Ubohý vypravěč, „třicátník unavený životem“, je ve skutečnosti úspěšným spisovatelem, který má milující snoubenku a vůbec vše, co by si člověk mohl přát. Vždyť žije v Norsku, v zemi, kterou mnozí považují za nejlepší zemi pro život. Namísto spokojenosti si však vypravěč zoufá. Vůbec ho netěší vidina svatby se svou vyvolenou a Norsko, zejména hlavní město Oslo, bytostně nesnáší. Přesto v tomhle „mizerném městě“ zůstává a svůj život zhusta vyplňuje sexuálními dobrodružstvími. Vypravěčovo bytí tak dobře vystihuje název románu v německém překladu „šukat a umřít“ (Ficken und Sterben).

Flink jako by ve své knize navazoval na provokativní díla svého přítele Loea či „mladého rebela“ Matiase Faldbakkena. Stylisticky – tokem myšlení, způsobem vyprávění – připomíná Loeova Fakta o Finsku, tematicky – životním stylem hlavního hrdiny, sexuálními zážitky – zase Faldbakkenovu trilogii Skandinavisk misantropi (Skandinávská misantropie, 2001–2008). Kde si však Loe i Faldbakken, bez servítek kritizující nešvary norské společnosti a pitvající se v problémech individua, drží nezbytný nadhled a zdařile proplouvají vodami ironické nadsázky, tam se Flink jen horkotěžko drží nad vodou. Líčení rádoby humorných situací se postupně stává čím dál křečovitějším a zápletka čím dál ukoptěnější. Flinkův humor je tak černý, až se mu nedá smát.

Nelze se nezamýšlet nad tím, co chtěl autor sdělit svému čtenáři. Těžko určit, zda je kniha míněna jako kritika společnosti, sonda do hlubin duše muže v krizovém období jeho života či jen hra s literárními konvencemi a očekáváními čtenáře. Pokud se jedná o kritiku, což by vzhledem k autorově politické angažovanosti nemusel být jen planý dohad, jakých jevů se týká? Moralita o tom, že Norové svým novým životním stylem ničí sami sebe a řítí se do záhuby, je hodně přitažená za vlasy. Představa muže, kterého vidina svatby dožene k sebevraždě a posléze jej z dosavadního „hříšného“ života vyléčí snoubenčino nečekané těhotenství, je spíše směšná. Pokus stvořit ironicky provokativní text se zapeklitou zápletkou a „šokujícím“ koncem vyšel až na několik světlých momentů také naprázdno.

Flinkovi ovšem nelze upřít poměrně vyzrálý styl a dobré vypravěčské schopnosti. Má smysl pro detail a některé epizody, v nichž se odklání od vulgarit a sexuálních motivů, jsou podařené. Patří k nim i scény v domě snoubenčiných příbuzných, typických přívrženců pravice. V jedné z takovýchto pasáží Flink napadá politicky korektní úhel pohledu na německou okupaci Norska za druhé světové války a připomíná, že mnoho Norů podporovalo režim Adolfa Hitlera, i když se nyní všichni tváří jako bývalí příslušníci protiněmeckého odboje. Utahuje si také z menšinové varianty norštiny, nynorsk. Strefuje se do ní zejména v souvislosti se soutěží začínajících spisovatelů, kam pod pseudonymem zašle svou povídku. Jen povídky ženských autorek píšících v nynorsk totiž mají šanci uspět.

Román Sex, smrt a manželství i vzhledem k jeho skromnému rozsahu přečtete rychle, nejspíš v jednom kuse. Kniha místy pobaví, sem tam možná šokuje, ale nic hlubšího od ní nečekejte. Za pár týdnů si už patrně ani nebudete pamatovat, o čem byla.