Hippokratovo jméno přitom ustavičně prolíná i moderní kulturou, a to i v českém prostředí. Jak už to však u „arciklasických ikon“ bývá, jejich legenda shrnutá obvykle do několika školských frází zastiňuje jejich skutečný obraz, jenž je mnohem komplikovanější, rozporuplnější a obvykle daleko méně přitažlivý než jeho rozmytá popkulturní náhražka.

I proto je české vydání prvého svazku spisů sdružených v Corpus Hippocraticum mimořádnou událostí, na níž nemění nic ani fakt, že si na ni čeští čtenáři museli počkat mnohem déle, než nakladatel sliboval. Kniha, která se nyní dostává všem zájemcům do rukou, má vědecké parametry, na něž jsme u nakladatelství Oikúmené zvyklí. Přináší nejen moderní český překlad šesti hippokratovských spisů – od slavné Přísahy v překladu Sylvy Fischerové přes spisy O lékaři a O dobrém vystupování (oba přeložila Julie Černá); O umění (překlad Jiří Klouda); O starém lékařství (v překladu Jaroslava Daneše); až po spis O životosprávě I, který převedl Hynek Bartoš –, ale každý z nich je navíc opatřen vlastní předmluvou a podrobným komentářem. Téměř 150 stran knihy zabírá rovněž vyčerpávající úvodní studie Sylvy Fischerové, jež obecně představuje Corpus Hippocraticum a zabývá se vztahem filozofie a lékařství ve starém Řecku. Knihu uzavírá reprezentativní bibliografie a rejstříky jmen a spisů.

České prostředí se po více než sto letech, kdy byly publikovány první a také poslední drobné překlady z hippokratovských spisů i s jejich teoretickou reflexí, dočkalo reprezentativního vydání alespoň části hippokratovského odkazu. Doufejme, že k Vybraným spisům I přibude brzy i římská dvojka.