Upírská tematika v literatuře se možná již několikrát zcela vyčerpala – a v poslední době se jí díky sáze Stmívání staly i mnohem horší věci –, ale to nic nemění na skutečnosti, že ji nemůžeme nazvat mrtvou. Stejně jako nemrtví se totiž upíři do literatury vracejí v povedenějších i nepovedenějších mutacích stále znovu.

Jeden z nejnovějších upírských pokusů za sebou nemá nikdo menší než věhlasný Stephen King, a to navíc v médiu, kde jej čtenáři ještě nepotkali – v komiksu. Po svém synovi (napsal scénář pro sérii Zámek a klíč) se také on nechal zlákat komiksovými bublinami a společně se Scottem Snyderem odvyprávěl začátek komiksové ságy o upírovi jménem Skinner Sweet.

Je potřeba zmínit, že nápad se zrodil v hlavě Scotta Snydera a Stephen King měl k celému příběhu napsat pouze předmluvu. Slavný autor však zavětřil příležitost – dá se předpokládat, že pozná dobrý příběh, když se mu dostane do rukou –, a tak se nabídl, že by úvodní část napsal sám. Nic lepšího si Snyder pochopitelně nemohl přát: Stephen King píše svůj první komiks! Úspěch by byl zaručený, i kdyby scénář byl jen průměrný a výtvarnou stránku si vzali na starosti žáci druhé třídy obecné školy, a nikoli skvělý Rafael Albuquerque.

Navíc se oba autoři netají potřebou navrátit upírům něco z jejich odvěké děsivosti. Už předchozí řádky vyjmenovávají celou řadu důvodů, proč si Amerického upíra přečíst. Přidáme k nim poslední a nejdůležitější – příběh je dobře postavený, a i když neobsahuje žádnou výraznou inovaci upírského mýtu (tu ale nemůžeme chtít ani po takovém esu, jako je King), čte se jedním dechem a skvěle baví.

King měl zcela jistě celou řadu poradců a dohlížitelů, ale i tak můžeme mluvit o velkém úspěchu, protože literatura a komiks se řídí dosti rozličnými pravidly. King má ovšem jednu zásadní výhodu – vždy byl mistrem dialogu, což prokazuje i zde; mnohé pasáže přímo volají po zfilmování. Povolíme-li si trošku žánrového klišé, jsou to dialogy „krev a mlíko“. Pomáhá také volba kulis – červenec 1925 v Los Angeles. Hollywood zrovna roztáčí svá zlatá kola a všichni úspěšní a bohatí míří právě sem. Je proto pochopitelné, že se zde objeví také upírská smečka a za ní se táhne Skinner Sweet, Americký upír.

Snyder s Kingem přicházejí s motivem „nového“ upíra, zrozence Nového světa. Z Evropy se na nový kontinent stáhli staří, klasičtí upíři trpící všemi neduhy, které kdy literatura popsala. Když ale Amerika zrodí za pomoci krve jednoho ze starých upírů svou první vlastní nemrtvou pijavici, dá jí do vínku celý arzenál nových schopností – včetně odolnosti proti slunečnímu svitu. Paralelně se přitom odvíjí děj z roku 1880, kdy byl ještě Skinner Sweet, silně sympatický antihrdina, krvelačným banditou ohrožujícím skutečně divoký Divoký západ. Dvě roviny příběhu se skvěle doplňují a z každé stránky prýští nejen litry krve, ale také radost, s níž autoři opus tvořili.

Upíři mají zpátky svou bezcitnost, krvelačnost, ale i nonšalanci, pro kterou je milovaly předchozí generace příznivců hororů. První díl slibně se rozvíjející série na konci rozehrává hned několik témat, jež lákají čtenáře k dalším pokračováním. Ta již bohužel budou bez Stephena Kinga. Ale první kniha jasně dokázala, že také Snyder má co říci.