Kultura individualismu
Jinak řečeno, člověk se individualizuje, pokud v sobě odhaluje dítě, traumatické zkušenosti z minulosti nebo destruktivní či sebedestruktivní sklony a „šílené“ touhy. Odtud pramení nadšení pro ustavičné sebezkoumání a ochota se podrobovat rozmanitým „psychologickým“ testům, zjišťujícím typ osobnosti, odolnost vůči závislostem, sklon k onemocnění určitými chorobami, úroveň asertivity, uspokojení z vykonávané práce, zdraví svazku atd.
Pozorované „odchylky“ od normy a registrované „nedostatky“ společně nakonec vytvářejí individuální a neopakovatelnou životní historii jednotlivce. Individualizovat se podle této logiky znamená ocitnout se mezi těmi, kteří byli nejpodrobněji popsáni, nejpronikavěji prozkoumáni a byli podrobeni nejdelšímu vyšetřování. Zkušenost větší svobody byla připsána postavení dítěte, nemocného a zločince, protože jejich svoboda je svobodou „neznormalizovanou“, tedy nezharmonizovanou s nabídkou systému.
iLiteratura vás potřebuje
O literatuře a o knihách máme přehled – chcete ho mít taky? Podpořte nás.
Radíme vám, co číst. Hodnotíme knižní novinky. Povídáme si s těmi, kdo je píší. Pomáháme dobrým knihám, aby se dostaly do rukou dobrých čtenářů a čtenářek.
Zabezpečeno darujme.cz
ukázka je z knihy Kultura individualismu
na iLiteratura.cz se souhlasem autora a nakladatelství
Chcete nám k článku něco sdělit? Máte k textu připomínku nebo zajímavý postřeh? Napište nám na redakce@iLiteratura.cz.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
