Kultura individualismu
Jinak řečeno, člověk se individualizuje, pokud v sobě odhaluje dítě, traumatické zkušenosti z minulosti nebo destruktivní či sebedestruktivní sklony a „šílené“ touhy. Odtud pramení nadšení pro ustavičné sebezkoumání a ochota se podrobovat rozmanitým „psychologickým“ testům, zjišťujícím typ osobnosti, odolnost vůči závislostem, sklon k onemocnění určitými chorobami, úroveň asertivity, uspokojení z vykonávané práce, zdraví svazku atd.
Pozorované „odchylky“ od normy a registrované „nedostatky“ společně nakonec vytvářejí individuální a neopakovatelnou životní historii jednotlivce. Individualizovat se podle této logiky znamená ocitnout se mezi těmi, kteří byli nejpodrobněji popsáni, nejpronikavěji prozkoumáni a byli podrobeni nejdelšímu vyšetřování. Zkušenost větší svobody byla připsána postavení dítěte, nemocného a zločince, protože jejich svoboda je svobodou „neznormalizovanou“, tedy nezharmonizovanou s nabídkou systému.
ukázka je z knihy Kultura individualismu
na iLiteratura.cz se souhlasem autora a nakladatelství
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
