Islandský spisovatel Einar Már Guðmundsson se narodil roku 1954 v Reykjavíku a vystudoval komparatistiku a historii. Nějaký čas působil na univerzitě v Kodani, v současnosti žije opět v Reykjavíku, je ženatý a má pět dětí. Už během studií začal psát básně, jeho první sbírka vyšla v roce 1980. Tvorbu Einara Mára charakterizuje zájem o historii a sociální otázky, ale také „hledání magie v realitě" a propojování různých žánrů. Jeho hrdiny se často stávají postavy, které se z nějakého důvodu ocitly na okraji společnosti; v příbězích se kloubí vážná témata s leckdy překvapivým humorem. Inspirací pro mnohá díla byla spisovateli vlastní rodina nebo další skutečně žijící osoby. V překladech vycházejí Guðmundssonovy texty zpravidla v Dánsku, Norsku a Švédsku, řada z nich také v Německu.

Kromě básní, románů, povídek a esejí píše Einar Már Guðmundsson i písňové texty a filmové scénáře. Přeložil také do islandštiny dva romány Iana McEwana a řadu povídek a básní.

Mezinárodní úspěch mu přinesl především román Englar alheimsins z roku 1993, který vyšel v češtině r. 2000 pod názvem Andělé všehomíra. Kniha byla oceněna Cenou Severské rady za literaturu, přeložena do řady jazyků a později také zfilmována. Následovala románová trilogie Fótspor á himnum (Stopy na nebesích), Draumar á jörðu (Sny na zemi) a Nafnlausir vegir (Bezejmenné cesty), v níž se spisovatel obrací do vlastní rodinné historie a na jejím pozadí zobrazuje zásadní proměny Islandu ve dvacátém století. Sbírka povídek Kannski er posturinn svangur (Pošťák má možná hlad) podává prostřednictvím kratších vyprávění obraz každodenního života v Reykjavíku.

Pozornost vzbudil také román Rimlar hugans (Mříže mysli), který se opět zakládá na skutečných událostech. Po pacientech psychiatrie v Andělech všehomíra se zde autor rozhodl upozornit na další skupinu vyloučenou ze společnosti, a sice vězně. Román zpracovává netypický milostný příběh drogového dealera Einara Þóra, který se ocitne ve vězení, a jeho přítelkyně Evy; dějem se navíc prolíná vyprávění samotného autora o tom, jak se ve stejné době potýkal se závislostí na alkoholu.

Einar Már Guðmundsson na sebe upozornil také v souvislosti s finanční krizí a státním bankrotem Islandu v roce 2008, kdy silně kritizoval vrcholné islandské politiky a manažery – „kasinokapitalisty“ – za jejich odpovědnost za krizi. Jako tisíce dalších Islanďanů požadoval odstoupení vlády, nastolení přechodné vlády odborníků a vypsání nových voleb, k čemuž díky manifestacím nakonec došlo. Autorovy eseje vztahující se k tomuto období vyšly ve svazcích Hvíta bókin (Bílá kniha) a Bankastræti núll (Bankovní ulice 0).

Prahu navštívil zatím dvakrát, v r. 2000 u příležitosti festivalu Svět knihy a  v roce 2012 jako host Dnů Severu. V rozhovorech, jež poskytl českým médiím, zmiňuje spisovatele (Nezval, Škvorecký, Hrabal, Hašek) a filmy (Hoří, má panenko), které ho zaujaly. Česká a islandská literatura má dle slov autora spolu s dalšími „malými“ literaturami společný humor, jehož prostřednictvím se vysmívá mocným.

Einar Már Guðmundsson získal v roce 2012 za svou tvorbu Severskou cenu Švédské akademie, takzvanou „Nobelovu cenu Severu“.

Rozhovor s autorem na stránkách Severských listů (2000)
Rozhovor na stránkách Skandinávského domu (2012)
Vystoupení na Frankfurtském veletrhu (německé titulky)

Dílo
1980: Er nokkur í kórónafötum hér? (Je tu někdo oblečený v koróně?) poezie
1980: Sendisveinninn er einmana (Posel bývá osamělý) poezie
1981: Róbinson Krúsó snýr aftur (Robinson Crusoe se vrací) poezie
1982: Riddarar hringstigans (Rytíři točitého schodiště) román, první část tzv. Reykjavícké trilogie, život ve městě z perspektivy dítěte
1983: Vængjasláttur í þakrennunum (Údery křídel na vrcholcích střech) román, druhá část tzv. Reykjavícké trilogie
1986: Eftirmáli regndropanna (Doslov dešťových kapek) román, třetí část tzv. Reykjavícké trilogie
1988: Leitin að dýragarðinum (Hledání zoo) povídky
1990: Rauðir dagar (Rudé dny) román
1991: Klettur í hafi (Skála v moři) poezie
1992: Fólkið í steininum (Lidé v kameni) kniha pro děti
1992: Hundakexið (Psí sušenky) kniha pro děti
1993: Englar alheimsins (Andělé všehomíra) román
1997: Fótspor á himnum (Stopy na nebesích) román, první část rodinné ságy
1998: Launsynir orðanna (Levobočci slov) eseje
2000: Draumar á jörðu (Sny na zemi) román, druhá část rodinné ságy
2001: Kannski er pósturinn svangur (Pošťák má možná hlad) povídky
2002: Nafnlausir vegir (Bezejmenné cesty) román, třetí část rodinné ságy
2004: Bítlaávarpið (Manifest Beatles) román
2006: Ég stytti mér leið framhjá dauðanum (Zkrátil jsem si cestu kolem smrti) poezie
2007: Rimlar hugans (Mříže mysli) román
2009: Hvíta bókin (Bílá kniha) sbírka esejí
2011: Bankastræti núll (Bankovní ulice 0) sbírka esejí