Roy Jacobsen (nar. 1954) je jedním z nejvýraznějších současných norských spisovatelů. Dosud publikoval téměř dvě desítky titulů, mezi nimi povídkové sbírky, romány, ale i knihy pro děti.

Jacobsen na sebe upozornil hned svou debutovou sbírkou povídek Fangeliv (Vězeňský život) z roku 1982, ve které prokázal velký vypravěčský talent a současně ukázal směr, kterým se bude nést jeho celá další tvorba. Autor ve všech svých knihách dává slovo outsiderům, lidem, kteří stojí mimo hlavní proud, činí svá vlastní rozhodnutí nezávisle na tom, kam směřuje většina. V debutové povídkové sbírce jsou to mladí lidé z předměstí norského hlavního města pohybující se na okraji společnosti. Jak Jacobsen podotkl v mnoha rozhovorech, tyto postavy mu dávají jedinečnou možnost zároveň psát o tom, co uznává a následuje většina, a o těch, kteří se z této většiny vymykají. Roy Jacobsen říká, že píše, aby pochopil ostatní. Autor nikdy své postavy nehodnotí, nemoralizuje, ale snaží se postavy skrze své vyprávění pochopit.

Jacobsenovým nejvýraznějším dílem, za které byl v roce 1991 také nominován na cenu Severské rady za literaturu, je třígenerační román Seierherrene (Vítězové), k jehož napsání ho inspiroval příběh vlastní rodiny. První část rozsáhlého románu vypráví dívka, která z drsných podmínek norského Severu přichází do Oslo za prací, druhou část románu vypráví její nejmladší syn, vyrůstající na sídlišti na předměstské části hlavního města. Román zachycuje kromě osobního příběhu členů rodiny vývoj Norska v posledních téměř osmdesáti letech a neuvěřitelně rychlý přerod původně zemědělské a rybářské společnosti v jednu z nejbohatších zemí Evropy. Sám Jacobsen sice vyrostl v Oslo, ale v severním Norsku několik let žil, pracoval jako rybář, a mohl tedy vycházet z vlastní znalosti prostředí.

Jedna z vedlejších postav románu Seierherrene se později stala hlavní postavou autora dalšího díla Zázračné dítě (norsky 2009, česky 2011), který na výrazně menším a intimnějším prostoru pojednává o nelehkém dospívání desetiletého Finna v Oslo v šedesátých letech.

Roy Jacobsen se kromě spisovatelské dráhy se zabývá také překladem staroseverských ság do moderní norštiny. Staroseverská literatura je pro autora celoživotní inspirací, jež ho vedla mimo jiné k napsání románu Frost (Mráz), za který byl v roce 2003 opět nominován na cenu Severské rady za literaturu.

Z historických událostí vychází i autorův román Dřevaři (norsky 2005, česky 2009), který rámuje finsko-ruská zimní válka na konci třicátých let a známá bitva o městečko Suomussalmi. Na dějinných kulisách autor vypráví příběh podivína Tima, který odmítne opustit svou rodnou finskou vesnici, stává se vůdcem rusko-finské skupinky dřevařů, kteří za nelidských podmínek zásobují rudoarmějce dřevem a každým dnem si intenzivněji uvědomují pocit narůstajícího přátelství a vzájemné solidarity.

Autorovým zatím posledním dílem je psychologické drama o vztahu otce a dcery s názvem Anger (Lítost, 2011).

Oficiální stránky autora u nakladatelství Cappelen Damm