Vydáním komiksu Co se stalo s mužem zítřka? se v Česku dostáváme do poměrně humorné situace. V USA vyšel v roce 1986 a měl uzavřít jednu velkou éru Supermanových dobrodružství, aby mohla začít další – a to pěkně od začátku, od příchodu hrdiny z planety Krypton na Zem. V branži se tomu říká vynulování – a shodou okolností právě letos nakladatelství DC, pod které Superman patří, oznámilo další vynulování veškerých svých seriálů.

Přiznejme si, že cena komiksu Co se stalo s mužem zítřka? je zejména historická, protože znamená předěl ve vydávání příběhů s bublinami. A jeho autorem je jeden z nejuznávanějších komiksových scenáristů Alan Moore. V předmluvě z roku 1997 (mimochodem pěkně emotivní) vysvětluje Paul Kupperberg z nakladatelství DC, jak k celé situaci došlo. Důvody nebyly jiné než dnes. Třímístná pořadová čísla na sešitech komiksů volala po změně. Bylo potřeba přitáhnout mladé fanoušky, kteří jen těžko nalézali chuť začít kupovat sešity od čtyřstého pokračování, bez znalosti předchozích dějů a celkového kontextu. A tak se zrodil nápad posledního Supermanova příběhu, který uzavře celou jednu éru.

Jak se k němu dostal Alan Moore? Autor Strážců platil již tehdy za ceněného scenáristu, a když navíc před Kupperbergem pronesl větu: „Jestli tenhle příběh svěříš někomu jinému než mně, zabiju tě,“ měl zakázku jistou. Sebrané vydání obsahuje celkem tři jeho příběhy, v nichž se Superman objevuje (navíc je zde crossover s Bažináčem a Supermanovy narozeniny, které vyšly jako výroční číslo roku 1985), ale skutečně podstatný je právě příběh úvodní. Moore zde dostal příležitost zakončit éru paralelních vesmírů, míšení časových rovin a všemožných veletočů, které 80. léta v komiksu přinesla. Můžeme zde obdivovat, jak dobře znal Supermanův vesmír a jak při katalogizaci postav nezapomněl na žádného padoucha, který stál aspoň trochu (tedy před čtvrtstoletím) za pozornost. Supermana pohřbívá ve velkém stylu, dopřál mu bitvu s přáteli po boku, výsadky z budoucnosti, padouchy z jiných rozměrů a vůbec všechno, s čím muž zítřka tak rád bojoval. Moore nešetří mrtvolami, do té doby nedotknutelné postavy (i psi) zde umírají jako mouchy a vše, včetně názvu, nasvědčuje tomu, že Superman konečně podlehne.

Příběh původně vyšel ve dvou komiksových řadách: v sešitě Superman 423 a Action Comics 583. Právě z druhého pochází obálka českého vydání (která pochopitelně prošla úpravami pro sebrané vydání), na které Superman odlétá a pod ním na střeše Daily Planet stojí špalír jeho přátel a spolubojovníků. Na původní obálce ještě všichni sborově volají: „Good Bye, Superman! We’ll miss you!“ Moore zde vytvořil dokonalou esenci Supermana a toho, jak byl vnímán. Zbožňovaný, ale sám unavený ze všech těch potyček plných kryptonitu, zachraňování Lois a celého světa, několika světů, celých vesmírů… Podobně unavení byli i čtenáři, a tak mohl Moore všechno pěkně uzavřít a ukončit, aby mohl přijít nový a ještě suprovější Superman nezatížený nánosem desetiletí. Alespoň na nějaký čas.

Čtenářsky možná zajímavější je ale příběh Hranice džungle, kde Superman ujíždí z Metropolis zemřít daleko od všeho, co má rád. Napadla jej podivná houba, která kdysi řádila na jeho domovské planetě. Plísňové onemocnění rostlinného původu přitom může vyléčit jediná bytost – Bažináč. Právě k němu Superman, aniž by to věděl, míří, a tak jsou čtenáři svědky setkání muže zítřka s Moorovým oblíbencem z bahna a listí. Poslední příběh vypráví o podivném daru, který dostane Superman k narozeninám. Nebýt Wonder Woman (která dostala v česky vydaném komiksu první větší příležitost od románu Království tvé), Batmana a Robina, měl by to Superman také za sebou.

Jak se s příběhy poprat, když nejste supermanofilové a na mnohé z postav hledíte s narůstajícím děsem, protože poznáváte jen Lexe Luthora a Lois Laneovou? Jako na dokument doby, ochutnávku komiksových osmdesátek. Je tu totiž všechno a všichni a dokonale se ukazuje, jaký chaos a spletenec v komiksu vládl (ne že by to dnes bylo o tolik lepší, ale orientaci udržíte snáze).

Sečteno a podtrženo u nás vyšel jeden z posledních přelomových komiksů 80. let, jejž jsme ještě neměli k dispozici. To, že vyšel až nyní, se dá vysvětlovat i tak, že už z oné doby nic jiného nezbylo. Jít hlouběji do minulosti už příliš nejde, zde je zřejmě ona pomyslná hranice, za niž se vydavatelé neodváží. Co se stalo s mužem zítřka? tak společně s Tajnými válkami Marvelu a Návratem temného rytíře Franka Millera představuje hraniční přechody do komiksové superhrdinské země minulosti, za které se už asi nevypravíme. Asi je to tak dobře.