We understood that on the website of iliteratura references have been made to the Dutch Foundation for Literature and our assessments of literary translations in particular. We feel the need to clarify our procedures in this respect.

The Dutch Foundation for Literature assesses translators before placing them on a “list” and only subsidises translations by translators who have proven themselves with a sample translation. Translators wishing to be added to the list must provide a translation of an excerpt of approximately fifteen pages from a Dutch work of their own choice that has not been translated into their language before. This sample is assessed by one or two experienced translators into the same language, who are not informed of the identity of the translator they are assessing; these advisors also remain anonymous for the translator. It is our aim to ask advisors who hold different views on translation and who come from different professional backgrounds, so that we may obtain a balanced evaluation. If the advisor’s assessment is ambiguous or if the assessments of the two “peers” are strongly divergent, an assessment by a second or third advisor is sought. If the final verdict is negative, the translator remains free to submit a new sample translation at any time.

We are fully aware that our assessment procedure can be perfected and that subjectivity can always play a role. With this in mind, we try to keep the process as transparent as possible and provide the translators with ample opportunity to respond to the assesments. We always do our best to forward well-founded reactions from rejected translators to the advisors in question. In countless fields all over the world ‘peer review’ is common practice for assessing work; there is nothing unusual about the Dutch Foundation for Literature asking translators to evaluate translations. Most foreign editors do not speak Dutch and have no way of knowing if the translation is an adequate representation of the original. In this regard it is important to realise that the Dutch Foundation for Literature protects the interests not just of translators and publishers, but also of Dutch authors, most of whom prefer to see their work appear in translations that do justice to the style and content of the original.

Finally, we would like to stress how much we appreciate the work and dedication that the highly active Dutch – Czech translators are putting into bringing across Dutchlanguage literature in the Czech Republic.

Barbara den Ouden, staffmember translations, Dutch Foundation for Literature

K diskusi o Nizozemském literárním fondu

Vyrozuměli jsme, že na webových stránkách iliteratura se objevily zmínky o Nizozemském literárním fondu (Nederlands Letterenfonds), zejména o našem posuzování literárních překladů. Rádi bychom proceduru hodnocení ujasnili.

Nizozemský literární fond umisťuje překladatele na svůj "seznam” na základě příznivého posudku a subvencuje pouze překlady těch, kteří prokázali schopnosti v ukázce překladu. Překladatelé, kteří si přejí dostat se na seznam fondu, musí předložit zhruba patnáctistránkový úryvek z nizozemského díla dle vlastního výběru, které ještě nebylo přeloženo do jejich jazyka. Tento úryvek posuzují jeden až dva zkušení překladatelé do téhož jazyka, kteří však neznají totožnost překladatele, jehož práci hodnotí; tito poradci současně zůstávají v anonymitě vůči překladateli. Abychom získali vyvážené hodnocení, obracíme se na poradce s různým přístupem k překládání a s rozličným profesionálním zázemím. Jestliže je posudek nejednoznačný nebo jestliže se posudky dvou odborných poradců značně liší, žádáme o posudek druhého nebo třetího poradce. Jestliže je konečný výsledek negativní, má překladatel možnost zaslat kdykoliv k posouzení úryvek z jiného překladu.

Jsme si plně vědomi toho, že tuto proceduru posuzování lze zlepšit a že tu vždy může hrát roli subjektivita. Proto se snažíme postupovat co nejtransparentněji a poskytujeme překladateli rozsáhlé možnosti, jak na posudky reagovat. Podložené reakce zamítnutých překladatelů vždy předáváme příslušným poradcům. Hodnocení prováděné kolegy je při vypracovávání posudků po celém světě a v nejrůznějších oblastech běžná praxe; na postupu Nizozemského fondu – žádat o zhodnocení překladu jiné překladatele – tedy není nic mimořádného. Většina zahraničních nakladatelů neovládá nizozemštinu, a nemají tedy možnost zjistit, zda překlad je adekvátním převodem originálu. Také je třeba si uvědomit, že Nizozemský literární fond nehájí pouze zájmy překladatelů a nakladatelů, ale i nizozemských spisovatelů, kterým většinou záleží na tom, aby jejich dílo vycházelo v překladech vystihujících obsah i styl originálu.

Na závěr bychom rádi zdůraznili, jak si vážíme práce a nadšení, s jakým činorodí čeští překladatelé z nizozemštiny uvádějí v České republice nizozemsky psanou literaturu.

Barbara den Ouden, překladové oddělení, Nizozemský literární fond (Nederlands Letterenfonds)