Kniha Capriole in salita (Kotrmelce do svahu, 1996) je silně autobiograficky laděné dílo italského autora Pina Rovereda, zachycující jednu dlouhou a složitou etapu jeho života. Roveredo s touto svou prvotinou vstoupil na knižní trh v roce 1996 – a přinesla mu značný úspěch.

Od té doby vydal už více než patnáct knih, především souborů povídek, ale také několik románů a divadelních her. Jeho jméno tak proniklo nejen do knihoven mnoha italských domácností, ale i do povědomí literární kritiky a zahraničních vydavatelů. Autor se složitým životním příběhem, těžkým dospíváním, z chudých poměrů, bez odpovídajícího vzdělání a s poměrně nepříliš čistým trestním rejstříkem si získal srdce milionů čtenářů nejen v Itálii. Jeho literární ambice přitom nesměřují jen k úspěchu na poli literárním. Chce účinně pomoct lidem v těžkých životních situacích, kteří ztrácejí naději a víru v nový, lepší začátek. Proto jim předkládá své vlastní chyby, pády a selhání, a ukazuje také, jak se mu povedlo najít cestu zpět do normálního a šťastného života. Dokládá, že to lze, ačkoli i jeho pouť životem vedla dlouho spíše do pekel: dláždil ji alkohol, léky, drogy a zpestřovaly ji různé prohřešky následované pobyty ve vězení. Roveredo také připomíná, jak snadno může člověk ubližovat svým blízkým. Odstrašující, varovná i povzbuzující, veselá i děsivě naturalistická – taková jsou díla Pina Rovereda.

Pozornému čtenáři italského originálu jistě hned na začátku neunikne zajímavá hra se slovy, kterou autor použil v předmluvě i v titulu celého díla. „Capriola“ totiž v italštině znamená nejen „srna“, ale i „salto“, či „kotrmelec“. A čtenář se při četbě opravdu pobaví při autorově barvitém líčení jeho zvláštní snahy o dělání kotrmelců na svahu – avšak směrem nahoru – tedy proti gravitaci a všem přírodním zákonům.

Roveredo vypráví svůj příběh, ale neomlouvá se, neospravedlňuje své chyby a svá selhání, nehledá pochopení. Píše jednoduchým jazykem, a ačkoli knihu neprokládá filozofickými úvahami, vnímavého čtenáře jeho odzbrojující upřímnost vede především k hlubšímu zamyšlení například o tom, jaký vliv může naše společnost mít na utváření charakteru mladého člověka. Jednoznačně tu působí třeba Roveredova negativní zkušenost z katolického lycea, kde musel roky snášet šikanu vychovatelů, kde byla vyžadována slepá poslušnost a bezhlavé plnění všech příkazů a dodržování i těch nejnesmyslnějších nařízení. Proto se také mladý Roveredo po útěku z lycea zoufale bránil jakémukoli řádu a pravidlům, za každou cenu chtěl pokořovat hranice a dosáhnout absolutní svobody. A ačkoliv se mu skutečně v určitých obdobích dařilo unikat všem občanským i rodinným povinnostem a žít bez jakýchkoli omezení, štěstí a vyrovnanost mu takový život nepřinesl. Do jeho života vnesla klid a spokojenost až láska jeho dětí a manželky, zodpovědnost za vlastní rodinu a právě onen řád a pravidla, kterým se celý život tak úporně vzpíral. Capriole in salita je kniha o svobodě. O neochotě přijímat slepě a bez rozmyslu hranice vytyčené rodinou, společností a církví – a o upřímné snaze najít motivaci k jejich dobrovolnému přijetí.

Dnes Pino Roveredo patří v Itálii k oblíbeným autorům. Názory kritiky na jeho dílo se různí, jedni oceňují jeho příjemný, neotřelý a osobitý styl, jiní kritizují jeho díla jako příliš banální a jednoduchá. Jeho velkým obdivovatelem a příznivcem je Claudio Magris: Roveredovy povídky nazývá „malými veledíly“. Přes rozporuplné ohlasy literárních kritiků zůstává Pino Roveredo autorem, jehož díla ani v nepřeberném množství v Itálii každoročně vydávaných knih rozhodně nezůstanou bez povšimnutí.