Nakladatelství Crew se rozhodlo zaplnit na českém komiksovém trhu díru jménem Waren Ellis. Po Fellovi a Transmetropolitanovi vychází Ellisova verze mainstreamové komiksové ikony, Iron Mana.

Iron Man u nás rozhodně nepatří k nejznámějším komiksovým hrdinům. Do uvedení kresleného seriálu pro děti a dvou celovečerních filmů jej kromě pravověrných fanoušků komiksového média prakticky nikdo neznal. První průlom u nás Iron Man zaznamenal v týmovce Ultimates, kde se v boji proti zločinu spojuje s dalšími postavami komiksového univerza. Na samostatnou knihu v české mutaci ale doposud marně čekal. České čtenářstvo je tedy připraveno, a situace je o to příznivější, že Waren Ellis za oceánem celého Iron Mana restartoval. K vypuštění dalšího komiksového velikána nemohou být hvězdy v lepší konstelaci.

Kdo je Iron Man? Technologický magnát, multimilionář Tony Stark. Ten proslul zejména svou láskou k ženám a alkoholu, kterým holduje měrou nebývalou. Přesto má, podobně jako v konkurenčním komiksovém světě Bruce Wayne, svoje malé tajemství. Kdykoli má všeho dost nebo kdykoli potřebuje svět zachránit před padouchy, obleče svou kovovou zbroj (která byla v první verzi skutečně ze železa, odtud jeho jméno) a vydá se do boje.

Jako každá postava také Iron Man musí mít nějaké temné stránky. Tony Stark kupříkladu vyvinul pro americkou armádu velmi účinné zbraně, z nichž jedna krom stovek nepřátel zranila i jeho samotného. Střepina kovu se mu dostala velmi blízko srdce a permanentně mu hrozila bídnou smrtí. Také to byl důvod sestrojit zbroj, která bude navíc i magnetickou silou držet šrapnel tam, kde byl. Právě tento handicap a výčitky svědomí dělaly z Iron Mana zajímavou postavu – než se medicína dostala na úroveň, kdy mu mohli střepinu vyoperovat. Co ale potom s hrdinou bez slabin?

Vypustit na něj jednoho z nejuznávanějších komiksových scenáristů současnosti, Warena Ellise. Vzhledem k jeho pověstným ztřeštěným (tvůrčím) nápadům a vzhledem k bohémskému životu Tonyho Starka reálně hrozilo, že nový Iron Man Extremis bude další autorovou pubescentní hříčkou. Kupodivu se tak nestalo. Ellis se drží vážnější linky celého příběhu. Jeho scénář chová původní verzi v dokonalé úctě a namísto bezuzdného překopávání komiksových hrobů naopak celý příběh posouvá do nových rovin.

Stark je v jeho podání uznávaný, bohatý a zahořklý. Uvědomuje si disproporcionalitu mezi milionářským floutkem s geniálním mozkem a svým největším vynálezem. Rozdíl mezi přechytralým snobem a tajemným mužem oblečeným do zbroje dodávající nadlidské schopnosti. Zapomenout však nesmíme ani na kulturně politický přesah. Iron Man patří mezi klasické komiksové hrdiny, kteří mají svou temnou stránku, a tím jsou zajímavější, ale jinak patří do černobílého světa. Iron Man vždy hájil dobro. Jenomže dřív býval svět daleko jednodušší.

Poprvé se Iron Man objevil na stránkách komiksu nakladatelství Marvel už na začátku roku 1963. Iron Man proto patří ke komiksovým dinosaurům, a kdyby se jej nedotkly nové postupy tvorby komiksových scénářů, patřil by do starého železa ještě víc než ostatní superhrdinové. Tohle všechno si Ellis při psaní uvědomoval, a proto je čtenář konfrontován se svědomím Tonyho Starka, který už dobro nekoná pro blaho všech kolem, ale proto, aby se mohl sám sobě příští ráno podívat do obličeje.

Stark zápolí sám se sebou, trpí kvůli nevinným obětem svých zbraní, z toho, že jeho Iron Man není strojem míru, ale stvůrou války… A právě v tom okamžiku na scénu vstupuje jedna z mnoha žen a žádá pomoc. Její kolega ukradl z laboratoře nové sérum supervojáka (jediným povedeným exemplářem byl Kapitán America) Extremis a prodal je nacionalistickým extremistům, kteří se rozhodnou pomstít celému systému a vraždí nevinné.

V okamžiku, kdy se objeví nepřítel silnější než Iron Man, který navíc v superhrdinovi vyvolává vzpomínky na to, jaký byl na počátcích své kariéry on sám, je čtenáři jasné, že Tony Stark bude skládat účty za svou minulost.

Ellis je naštěstí kvalitní scenárista, nehrozí tedy, že by kniha vyzněla pateticky (i když se superzločinec snaží dostat k Bílému domu, který je odvěkým symbolem všeho amerického zla i dobra). Z mainstreamového komiksu se v jeho podání stává superhrdinská detektivka, ve které nejde pouze o zastavení protivníka, ale také o minulost, budoucnost, čest a lásku. To vše je podáno precizní počítačovou kresbou malíře Adiho Granova, jež místy tíhne k až hyperrealistickým vyobrazením a dodává komiksu přímo filmové „rozlišení“. Iron Man pro 21. století (vylepšený, upgradovaný a nanotechnologizovaný) je připraven dokázat čtenářům i sobě, že on je ten kladný hrdina.

Extremis je dobrá volba k prvnímu samostatnému uvedení Iron Mana v Česku. Tony Stark v ní totiž dospívá, podobně jako dospívá naše komiksová scéna. Extremis patří mezi komiksy nové generace.