Člověk ani nemusí být tak starý, aby ještě pamatoval jednu z prvních českých učebnic moderní norštiny od Evy Valentové, která vyšla v podobě skript pro posluchače filozofických fakult v roce 1968. Možná i vy si vzpomínáte na nesmrtelnou dvojici Pera a Kari, na jejich oslavu maturity ve Frascati a kanonizovanou větu „Kan du si meg hvor Frognerparken ligger“ nebo ještě slavnější „Bratte fjell rager opp over den dype dalen.“ Až po třiceti letech se objevil pokus poskytnout studentům nordistiky novou učebnici. Tandemu PhDr. Jarky Vrbové a někdejší lektorky norštiny na FF UK Sissel Jensen Nefzaoui se však úplně nepodařilo udržet krok s dobou, byť byl jejich počin velice záslužný. Vedle norských učebnic vypadala kniha z dílny vydavatelství Univerzity Karlovy příliš chudě a zastarale. O něco později však vznikl rozsáhlejší a ambicioznější projekt norštinářek Lucie Mikoláškové, Ivany Švejdové-Pinkasové a Kláry Winklerové, které začaly připravovat novou učebnici ve spolupráci s nakladatelstvím Leda, jež už léta vydává edici učebnic „nejen pro samouky“. Jejich kniha však měla oslovit širší publikum – především rozšiřující se obec studentů norštiny studujících doma i v jazykových kurzech, mladých lidí odjíždějících do Norska za prací, zájemců o praktický jazyk a jeho využití. Výsledek na sebe nechával dlouho čekat, posuďme tedy zda právem.

Struktura
Kniha odpovídající formátem a rozsahem svým starším kolegyním (jmenujme např. finštinu, ruštinu, angličtinu, italštinu, francouzštinu a další) obsahuje 22 lekcí se shodnou strukturou, uvozených popisem struktury učebnice, stručným úvodem do ne zcela jednoduché jazykové situace v Norsku a úvodní kapitolou o norské výslovnosti. Podle léty ověřeného vzorce obsahuje každá lekce úvodní text – nejčastěji tvořený dialogem, za nímž následují další krátké dialogy sloužící k zafixování důležitých frází. Tento materiál je rovněž uveden na dvou přiložených CD. Jako pomůcka k pochopení textu slouží slovníček s českými ekvivalenty a také podkapitola výrazů, jejichž význam si může student domyslet sám, a souhrn důležitých frází. V některých lekcích je ještě uvedena zvláštní skupina slovní zásoby (např. měsíce v roce, řadové číslovky) nebo výklad reálií. Následuje část gramatická s přímým vysvětlením gramatických jevů z pohledu českého rodilého mluvčího a s následujícím rychlým procvičením. Další podkapitolou jsou výslovnostní a poslechová cvičení, kdy opět přicházejí ke slovu kompaktní disky. Každou lekci uzavírá poměrně bohatý soubor různých cvičení – od doplňovaček, přes tvorbu celých vět po překlad z češtiny do norštiny. Klíč ke cvičením včetně přepisu poslechových cvičení tvoří společně se slovníčkem zvláštní, asi 130 stránkovou knihu.

Gramatická látka
Učebnice postupuje klasicky od nejzákladnějších gramatických jevů (určenost substantiv, tvoření slovesného prézentu, slovosled věty hlavní) přes všechny běžně používané slovesné časy a způsoby, skloňování substantiv a adjektiv, stupňování, až po specifické norské jevy, jako je „utbrytning“ – vytýkání akcentovaného větného členu pomocí konstrukce „det er“, „det var“, a další. Žádný podstatnější gramatický jev v učebnici nechybí. Výklad gramatiky je stručný a jasný, vychází z rozdílů mezi strukturou češtiny a norštiny a klade důraz na procvičení odlišných jevů, ale nijak neodpovídá současné tendenci používat v jazykových kurzech metody „self discovery approach“, která má studenta k odhalení gramatického pravidla na základě pozorování přivést sama. Aby učebnice odpovídala zadanému formátu, je veškerý výklad velice přímý – slovní zásoba, ale i fráze jsou tlumočeny do češtiny, výklad gramatiky a zadání cvičení jsou česky, což je pro samostudium velice praktické, ale neulehčuje to přechod studenta na výuku v Norsku, případně výuku v ČR prováděnou rodilým mluvčím nebo s norskou učebnicí.

Nahrávky
Co se týče zvukového materiálu, je Norština nejen pro samouky opět průkopníkem. Nejenže na CD zařazuje články a krátké dialogy, ale také slovní zásobu z prvních lekcí a v neposlední řadě významný počet výslovnostních cvičení doplněných poslechovými cvičeními. Na základě své praxe dokážu ocenit jak výslovnostní cvičení (jako jedna z mála učebnice neopomíjí výuku tonémů), tak poslechová cvičení, která jsou prakticky jediným prvkem, který si učitel nemůže vytvořit sám. Vytknout by se dala pouze klesající frekvence nahrávek v průběhu učebnice – k některým pokročilým lekcím nahrávky prakticky chybějí (např. v lekci 17 - předpokládám, že důvody jsou zcela prozaického rázu a nestojí za nimi domněnka autorek, že na vyšší úrovni již nahrávky nejsou potřeba). Také je škoda, že nahrávky (namluvené rodilými Nory) nejsou rychlejší a obtížnější. Právě přechod z „umělých“ poslechů na poslech např. norského rozhlasu představuje pro pokročilé studenty největší problém.

Velká plus
Jako velké plus hodnotím respektování současného mluveného bokmålu a uvádění současných (příp. nadčasových) reálií. Gramatické kapitoly oprávněně nevěnují pozornost vykání, uvádějí jako plnohodnotnou formu préterita s koncovkou –a, upřednostňují postpozici přivlastňovacího zájmena a další. Stejně aktuální je i slovní zásoba a vybraná témata poměrně dobře korespondují s realitou. Ráda bych na tomto místě vyzdvihla texty jako takové i věty použité ve cvičeních. Jsou nejen dobře využitelné v reálných promluvách, ale i vtipné (nejen rádoby vtipné nebo parodování hodné, jak jsme zvyklí z různých „Prokopů“ apod.). K tomu velkou měrou přispívají i vynikající kresby Pavla Nováčka.

Tradiční ale kvalitní, nebo kvalitní ale tradiční?
Srovnání se svými českými předchůdkyněmi snad ani nemá kniha zapotřebí, hlavním záporem může být (na první pohled) pouze její cena. Pokud bychom ji ale měli srovnat s norskými učebnicemi (např. På vei, Klar for Norge nebo Norsk på en to tre), není již tak jasným vítězem – i přes skvělé kresby je grafická stránka knihy poplatná edici a jako mnoho českých učebnic až příliš zhuštěná, což proces učení nijak neulehčuje. Ostatně obdobně je na tom celá struktura učebnice, která vychází z tradičních českých metod a odkazuje jak žáky, tak učitele na klasický proces učení. Vzpoura tomuto procesu má pak za následek, že učitel stráví nepoměrnou část své přípravy vyhledáváním alternativních materiálů a aplikací alternativních metod na tradiční učební materiál. Primárně je však kniha určena samoukům a tuto úlohu právě díky své přímosti (uvádění českých ekvivalentů) a obvyklé struktuře bude plnit mnohem lépe než materiály norské.

Jako ve škole
Jak je vidět, neodbytně se během hodnocení objevuje potřeba hodnotit učebnici na základě její příslušnosti k etablované edici. Pokud by měly být autorky hodnoceny na základě toho, jak své zadání zvládly, nemohly by dostat horší známku než 1-. Ovšem nakladatelství Leda by měla dostat dvojku či trojku jako napomenutí. Možná by totiž neuškodilo podívat se do cizojazyčných učebnic (netuzemské) konkurence a do lavic úspěšných jazykových škol, jaké metody a učební materiály „letí“ v roce 2007 a zavést úplně novou edici – lidé, kteří si jazykové učebnice kupují, jsou na alternativní metody zvyklí a někteří je i vyžadují. A to, co bylo před několika lety alternativní, je dnes již osvědčené a zavedené.

Poslední slovo však bude mít čas, který prověří, zda uživatelům (lektorům a studentům jazykových škol a především samoukům) kniha vyhovuje a zda se její používání zúročí i v praxi. A pevně doufám, že čas a praxe smete i všechny i mé výhrady.

P.S. Ve svém učitelském idealismu a osobním snobismu si představuji, že po vzoru norských (ale i např. britských) učebnic vyjde k učebnici ještě příručka metodických pokynů pro učitele doplněná autentickými materiály, konverzačními cvičeními, podklady k „rollespill“, autentickými poslechy, og så videre...

L. Mikolášková, I. Švejdová-Pinkasová, K. Winklerová: Norština nejen pro samouky. Leda, 2007, 544 s.