Café Szafé je klidná krakovská kavárna, o jejíž existenci turisté zatím nemají ani tušení. Od jiných krakovských kaváren se liší pouze tím, že tu hosté sedí - namísto obvyklých starosvětských thonetek - ve skříních, tedy polských szafách. A pak je tu ještě něco: její spolumajitel, krakovský autor knížek pro děti Łukasz Dębski, si ji vybral za místo děje své první knihy pro dospělé – povídkového debutu Café Szafé.

V kavárně, většinu času zoufale prázdné, se objevují samí zvláštní hosté: Paní Halinka, jež v mládí dostala kytici narcisů od Gagarina, Pan Karol, který se po pijácké noci probudil na svém perském koberci pár metrů od papeže Jana Pavla, či nemluvný hiphoper Łucjusz, co uvízl na celou noc na roztočeném řetízkovém kolotoči za zvuků stále se opakující Včelky Máji.

Jsou však také lidé, kteří do kavárny nikdy nevešli: třeba dramatik Sławomir Mrožek, který kolem chodí venčit svého jezevčíka. Tehdy kavárník zamyká lokál a vydává se po jeho stopách s nadějí na prožití něčeho opravdu „mrožkovsky“ absurdního. A absurdní věci se opravdu dějí: opilí štamgasti unesou parník, prostitutku pokouše krokodýl, napadne žlutý sníh a ve finále vše pohltí mlha.

Dębski je velmi dobrý čtenář a poučený spisovatel. Jeho knihou se prolínají drobné motivy z Hrabala, Mrožka, Bulgakova, Schulze či Gombrowicze. Všechny však koherentně spojuje jeho vypravěčský a především satirický talent. Často neváhá sáhnout pro prvky lacinějších žánrů: detektivkou a thrillerem počínaje, lepkavými harlekýny konče. Využívá komických přirovnání ("v těch místech je ulice úzká jak tlusté střevo" - s.16), filmových záběrů ("jejich postavy mizely... jako kdyby je někdo nakreslil, to kreslení natočil a potom zpomaleně promítal pozpátku" - s. 130), záměrných tautologií a dalších krkolomností.

Autor dokáže podat peprné životní příběhy krakovských postaviček (vyprávěné v poloprázdném lokále u sklenky tokajského a za zvuků trubky Cheta Bakera) tak, že čtenáře velmi rychle uhranou. Dębského první kniha „pro dospělé“ Café Szafé není generační, provokativní ani sociálně kritická, nesnaží se o sociologické sondy ani intimní zpovědi, Dębského kniha je jen kouzelná.