Protagonistkou románu Alice Walkerové je mladá Afričanka Taši - jedna z vedlejších postav úspěšné prózy Barva nachu (1982). V krátkých kapitolách skládají její obraz hlasy jednotlivých postav-vypravěčů. Západoafrický původ hrdinky není přesněji lokalizován a jméno kmene (a státu) Olinka, z něhož pochází, je licencí autorky. (Autorka do románu zakomponovala antropologické, etnografické a sexuologické poznatky a zaujala vyhraněný feminismem ovlivněný postoj.)

Afroameričtí sourozenci Adam a Olivia, děti křesťanských misionářů, přišli do olincké vesnice v den, kdy na následky ženské obřízky zemřela Tašina sestra Dura, a brzy se s hrdou inteligentní Taši spřátelili. (Přestože se Adam do Taši později zamiloval, nepřerušil při svých evropských cestách kontakt s francouzskou milenkou Lisette, s níž má syna Pierra.) Taši a její matku Nafu (Catherine - po konverzi ke křesťanství) mezitím poslali do pralesního tábora mbelských rebelů. Adamovi se podařilo ji najít; rituální zjizvení tváře jí však nerozmluvil. Dospívající Taši později souhlasila i s iniciačním obřadem obřízky, aby potvrdila loajalitu kmenovému „Vůdci“ a byla přijata komunitou jako „skutečná žena“. Šamanka (tsunga) M’Lissa nakonec přesvědčila Nafu, aby nechala dceru „operovat“. „Pooperační“ potíže poznamenaly dříve bezstarostnou a činorodou Taši na celý život; její důvěru a hrdost vystřídalo zoufalství a stud. Adam se s ní přesto oženil, ačkoliv se Taši obávala, že mu její zjizvená tvář udělá v Americe ostudu. (Adam si den před svatbou na znamení solidarity nechal tvář vyzdobit týmiž kmenovými značkami.) Taši se stala americkou občankou a přijala jméno Evelyn Johnsonová. Donosila syna Bennyho, který je však po těžkém porodu mentálně poškozen. Ani v Americe se Taši nezbavila děsivých snů a v myšlenkách se neustále vrací k osudové chybě; nepomáhají ani nejrůznější terapie. (Asociační metoda švýcarského psychoanalytika, strýce Lisette [nazývaného Mzee], evokovala vzpomínku na hrůzný dětský zážitek před chatrčí, v níž M’Lissa „mučila“ její sestru. Po smrti Mzee pokračuje v psychoanalýze z „ženského hlediska“ Afroameričanka Raye. Podhoubí nelidských praktik zakódované v afrických mýtech a výtvarných projevech vystihl nevlastní syn Pierre studující antropologii.)

V Tašině rodné zemi se mezitím (po protikoloniálním převratu inspirovaném charismatickým „Vůdcem“) oživují dávné obyčeje vydávané za kořeny kmenové identity. M’Lissa je uctívána jako národní hrdinka a nositelka tradice. Afroameričanka Evelyn[-Taši] se vrátila na „místo činu“ s myšlenkami na pomstu. Vyhledala M’Lissu, avšak místo démona zla nachází zatrpklou nemocnou stařenu. Její usmrcení je spíš aktem milosrdenství než pomstou. Soud to však takto nevnímá a vynáší absolutní trest. Přestože je sporné, zda má vláda státu Olinka právo soudit americkou občanku (Adama a Olivie ji povzbuzují a olincké ženy demonstrují za její propuštění), odvolání je zamítnuto(Spojené státy ani nepožádaly o její vydání) a Taši umírá na popravišti.